6 C 48/2025-36 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť s žalovaným uzavřela dne 3. 1. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 460 818 Kč, Anonymizováno, a žalovaný se jej zavázal splácet včetně úroku ve výši 5,99 % ročně a poplatků. Žalovaný však smluvní podmínky porušoval, a proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 15. 12. 2023. K tomuto dni pohledávka žalobkyně představovala částku 421 081,59 Kč na nesplacené jistině, částkuShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .18 285,90 Kč na nesplaceném úroku, částku 39 125,42 Kč na úroku z prodlení a částku 6 807 Kč na poplatcích. Žalovaný byl žalobkyní k úhradě dlužné částky vyzván, avšak neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, ačkoli mu žaloba i předvolání k jednání bylo řádně doručeno, a soud měl proto splněny podmínky pro rozhodování bez jeho osobní účasti dle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.). Při svém rozhodování vycházel z důkazů, které měl k dispozici. Tyto pak hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti a vyvodil z něho tyto skutkové a poté i právní závěry.3. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 1. 2022 ve spojení s všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem žalobkyně, jakož i z přehledu čerpání, za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Podle uzavřené smlouvy o úvěru bylo závazkem žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 460 818 Kč a závazek žalovaného splatit tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 5,99 % ročně a poplatků pravidelnými měsíčními splátkami. Tento úvěr žalovaný čerpal. Z výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěrových splátek. Z tohoto výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když z dopisu ze dne 15. 12. 2023 má soud za prokázané, že úvěr se stal splatným k tomuto dni. Žalovaný po zesplatnění úvěru a ani po zaslání předžalobní výzvy neuhradil žalobkyni ničeho. Dluží tak částku 421 081,59 Kč na nesplacené jistině, částku 18 285,90 Kč na nesplaceném úroku, částku 39 125,42 Kč na úroku z prodlení a částku 6 807 Kč na poplatcích.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše stanovená nařízením vlády.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 460 818 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva sjednaného ve smlouvě a vyzvala jej k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit jí poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru a poplatků. Svoji povinnost vrátit zcela poskytnutý úvěr žalovaný nesplnil ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyně, a proto mu tuto povinnost uložil soud tímto rozsudkem, a to včetně nároku na zaplacení sjednaných úroků a úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z. v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když žalovaný je v prodlení se splacením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 69 959,12 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 17 116 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle ust. § 6 a 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif ve zněníShodu s prvopisem potvrzuje , jméno FO, .účinném od 1. 1. 2013 a od 1. 1. 2025, ve výši 10 020 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé a účast na jednání dne 2. 7. 2025), tj. 40 080 Kč, paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 300 Kč za každý z těchto tří úkonů právní služby učiněných před 1. 1. 2025, paušální náhrada výdajů stanovená dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky v částce 450 Kč za jeden úkon právní služby učiněný po 1. 1. 2025, tj. celkem 1 350 Kč, a dále dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 41 430 Kč částkou 8 700,30 Kč. Dále má advokát dle ust. § 13 a.t. nárok na náhradu cestovních výdajů v požadované výši 1 342 Kč za ujetých 156 km na jednání k soudu a zpět, když ta dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. činí 5,80 Kč za 1 km, při ceně benzínu 35,80 Kč za 1 litr a průměrné spotřebě vozidla dle TP 7,8 l na 100 km, a dále nárok dle ust. § 14 odst. 1 uvedené vyhlášky na náhradu za promeškaný čas za 6 započatých půlhodin v celkové výši 900 Kč. Náhrada za daň z přidané hodnoty z těchto náhrad pak činila 470,82 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši ½ nebyla advokátovi přiznána za jednoduchou výzvu k plnění požadovanou v předloženém vyčíslení, když jí byla přiznána plná odměna a náhrada hotových výdajů za výzvu před podáním žaloby a žádná jiná ani soudu nebyla předkládána. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Platební místo bylo určeno dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.