6 C 67/2025-30 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplněných povinností žalované vyplývajících ze smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, uzavřené účastníky řízení dne 17. 5. 2022. Žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, čímž jí vznikla povinnost částku žalobkyni vrátit včetně sjednaných úroků ve výši 10,99 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 054 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, když poslední splátku uhradila dne 20. 11. 2024, ovšem pouze částku 100 Kč a následně již ničeho nehradila. Žalobkyně proto celý úvěr zesplatnila k 15. 1. 2025. K tomuto dni dlužnou částku tvořila nesplacená jistina ve výši 166 090,38 Kč a nesplacený smluvní úrok ve výši 4 714,95 Kč. V souladu se smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami žalobkyně dále žalobkyně požaduje úhradu smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč, pojistného ve výši 747 Kč a dále běžícího smluvního úroku i úroku z prodlení. Shora uvedené dlužné částky neuhradila žalovaná ani na základě předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k uvedené výzvě nijak nevyjádřila, a proto soud rozhodoval na základě obsahu spisu.3. Soud má z listinných důkazů, a to konkrétně ze smlouvy o hotovostním úvěru ze dne 17. 5. 2022 č. , hodnota, , formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, úvěrových podmínek žalobkyně, které jsou nedílnou součástí smlouvy, potvrzení o podpisu smlouvy, potvrzení o vyplacení úvěru, splátkovým kalendářem úvěru č. , hodnota, , sdělením o zesplatnění ze dne 15. 1. 2025 a sdělením , právnická osoba, . ze dne 4. 6. 2025 za prokázané, že mezi účastníky došlo k uzavření úvěrové smlouvy, na jejímž základě byla na účet žalované č. , č. účtu, poukázána žalobkyní částka 200 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni vrátit částku 200 000 Kč včetně sjednaných úroků ve výši 10,99 % ročně a poplatku za pojištění měsíčně ve výši 249 Kč. Bylo tak ujednáno splácení úvěru pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 054 Kč, vždy k 12. dni v měsíci počínaje dnem 12. 6. 2022. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně neplnila, když poslední splátku uhradila k 12. 5. 2024, následně pak dne 20. 11. 2024 zaplatila pouze částku 100 Kč, která byla započtena na jistinu, a dále již splátky nehradila. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 15. 1. 2025. K tomuto dni dlužnou částku tvořila nesplacená jistina ve výši 166 090,38 Kč a nesplacený smluvní úrok ve výši 4 714,95 Kč kapitalizovaný za období do 12. 5. 2024 do 14. 1. 2025. Dle bodu 5 smlouvy pak žalobkyně požaduje i smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč a dlužné pojistné ve výši 747 Kč, když bylo smluvně ujednáno, že žalobkyně může požadovat za každou opožděnou splátku k či platbu smluvní pokutu ve výši 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalované sdělení o zesplatnění dne 15. 1. 2025, jehož součástí byla předžalobní výzva. Žalovaná však ani na základě této výzvy ničeho na svůj dluh neuhradila.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 2048 o. z., kdy ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.5. Po přezkoumání a zhodnocení předložených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 200 000 Kč, žalovaná tyto prostředky čerpala, avšak své povinnosti vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru řádně nesplnila, a to ani po zesplatnění úvěru, ke kterému žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou právě pro prodlení žalované s dohodnutými splátkami. Protože žalovaná žalobkyni dosud nevrátila veškeré poskytnuté peněžní prostředky, uložil soud žalované toto povinnost tímto rozsudkem. Zcela důvodným je též nárok žalobkyně na poplatky za pojištění, smluvní pokutu a smluvní úroky, které žalobkyně částečně kapitalizovala, a na úroky z prodlení, které žalobkyně požaduje v souladu s ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 334 Kč. Tyto náklady představující zaplacený soudní poplatek ve výši 6 734 Kč a náhradu hotových výdajů dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši 300 Kč za každý ze dvou provedených úkonů (předžalobní upomínka a návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř.