9 C 175/2025-17 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, .) s žalovaným uzavřel dne 5. 1. 2024 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný vyčerpal a zavázal se je spolu s úrokem z úvěru ve výši 16,90 % ročně a poplatky splácet formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas nedodržel a dostal se s úhradou dluhu do prodlení, a proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva a prohlásil dne 20. 9. 2024 celý dluh za splatný. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Ani přes opakované výzvy neuhradil žalovaný do dnešního dne na dlužnou částku ničeho.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval soud žalovaného, když souhlas žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání byl obsažen přímo v žalobě, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k výzvě nijak nevyjádřil a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Po přezkoumání a zhodnocení všech provedených důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci má soud z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 5. 1. 2024, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroku ve výši 16,90 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný se dostal se splácením úvěru do prodlení, což vyplývá z výpisu z úvěrového účtu. Z výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní, když ke dni zesplatnění se dle úvěrové smlouvy k jistině dlužné částky připočetly i úroky z prodlení, poplatky a smluvní úroky. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z prohlášení o okamžité splatnosti úvěru ze dne 20. 9. 2024 má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný k tomuto dni. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2023 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, a to včetně všech práv a povinností. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaný dosud na dluh neuhradil ničeho a dluží žalobkyni částku uvedenou shora sestávající z jistiny ve výši 20 000 Kč, poplatků ve výši 1 849 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 290,65 Kč a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 95,99 Kč.4. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle něhož přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.5. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými smlouvou o zápůjčce, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tuto svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru však řádně neplnil. Proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a vyzval ho k zaplacení celé zbývající dlužné částky. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté plnění včetně sjednaných poplatků a úroků z úvěru. Právní předchůdce následně pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z., když tato výše odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 689 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 874 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, předžalobní upomínka, žaloba), dále paušální náhrada hotových výdajů za tyto tři úkony po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Platební místo bylo určeno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.