9 C 306/2024-61 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, .) s žalovaným uzavřel dne 1. 7. 2020 smlouvu o účtu a na jejichž základě zřídil žalovanému běžný účet č. , č. účtu, , přičemž žalovaný se následně dostal do nepovoleného debetu. Právní předchůdce žalobkyně dále uzavřel se žalovaným dne 20. 1. 2023 smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejichž základě se zavázal žalovanému poskytnou zápůjčku ve výši 40 000 Kč, přičemž žalovaný měl tuto částku vrátit v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 745 Kč spolu s úrokem ze zápůjčky ve výši 11 % ročně a poplatky. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne 8. 12. 2021 smlouvu o kontokorentním úvěru č. , RČ, s limitem do 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit spolu se smluvním úrokem a poplatky. Žalovaný však neplnil své závazky vůči právnímu předchůdci řádně a včas, a ten proto odstoupil od smlouvu o účtu a pohledávky vůči žalovanému zesplatnil. Následně byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. Ani přes opakované výzvy neuhradil žalovaný do dnešního dne na dlužnou částku ničeho.2. Věc bylo možné rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto vyzval soud účastníky řízení, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyjádřila s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlas, Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, a proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 1. 7. 2020 k platnému uzavření smlouvy o účtu č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal hradit ceny za poskytnuté služby spojené s vedením účtu. Právní předchůdce žalobkyně pro žalovaného běžný účet vedl, avšak na předmětném účtu došlo k přečerpání do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 6 082,99 Kč. Částka nepovoleného debetu je pak v souladu s úrokovým lístkem právního předchůdce žalobkyně úročena ve výši 25 % ročně, a to až do jejího uhrazení. Protože žalovaný ani přes zaslané upomínky právního předchůdce žalobkyně nereagoval a nepovolený debetní zůstatek neuhradil, odstoupil právní předchůdce žalobkyně s účinností ke dni 13. 12. 2023 od smlouvy o účtu. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 1. 2024 a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 23. 1. 2024. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.4. Soud má dále z žalobkyní předložených listin, a to zejména ze smlouvy o půjčce č. , hodnota, ze dne 20. 1. 2023, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet včetně poplatků a úroku ve výši 11 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, což vyplývá z výpisu z účtu. Z výpisu také vyplývá výše uvedená dlužná částka požadovaná žalobkyní. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky původního věřitele, jimiž jsou smluvní strany vázány. Z prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 20. 11. 2023 má soud za prokázané, že původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 1. 2024 má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, a to včetně všech práv a povinností. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má soud za prokázané, že žalovaný dosud na dluh neuhradil ničeho a dluží žalobkyni částku sestávající z jistiny ve výši 39 730,36 Kč, poplatků ve výši 540 Kč, smluvního úroku ve výši 3 169,61 Kč a úroku z prodlení ve výši 157 Kč, úroku ve výši 11 % ročně z částky 39 730,36 Kč od 20. 11. 2023 a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 40 270,36 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení.5. Soud má nakonec ze smlouvy o kontokorentním úvěru č. , RČ, ze dne 8. 12. 2021, za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na jeho běžném účtu kontokorentní úvěr s limitem ve výši 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet tak, že za období předchozích 3 měsíců zajistí na běžném účtu kreditní obrat ve výši 25 % z celkové výše kontokorentu. V případě nepovoleného debetu se žalovaný pak zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 25 % ročně. Žalovaný se však se splácením dostal do prodlení, a proto právní předchůdce žalobkyně celý úvěr ke dni 20. 11. 2023 zesplatnil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 1. 2024 má pak soud za prokázané, že pohledávka přešla na žalobkyni. Z podkladů pro soudní řízení a upomínky před podáním žaloby, má tak soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni dluží částku sestávající z jistiny ve výši 5 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 450 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 667,73 Kč, úroku ve výši 25 % ročně z částky 5 000 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně od 21. 11. 2023 do zaplacení.6. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádě splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Dle ust. § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Dle ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.7. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byly řádně uzavřeny smlouvy o účtu, zápůjčce a úvěru. Na základě těchto smluv poskytl původní věřitel žalovanému jednak zápůjčku ve výši 40 000 Kč, jakož i možnost čerpat kontokorent až do limitu 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané prostředky splácet za podmínek stanovených výše uvedenými smlouvami, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru a poplatků, avšak tyto svoje povinnosti vyplývající ze smluv o zápůjčce a kontokorentu řádně neplnil. Mimo to porušil svoje povinnosti i ze smlouvy o účtu, když se dostal do nepovoleného debetu. Proto právní předchůdce žalobkyně využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětných smluv vázán, a vyzval jej k zaplacení dlužných částek. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků. Právní předchůdce žalobkyně následně pohledávky za žalovaným postoupil na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, vyhověl soud tímto rozsudkem s odkazem na citovaná zákonná ustanovení žalobě, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, které žalobkyně požaduje řádně dle ust. § 1970 o. z., když tato výše odpovídá nařízení vlády