9 C 37/2025-32 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu navrhoval žalobce, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit mu částku 89 316 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. V žalobě uváděl, že mezi účastníky byla uzavřena dne 6. 9. 2023 nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem jednotky p. č. , Anonymizováno, v , adresa, ve vlastnictví žalobce. Žalovaný své povinnosti řádně nesplnil, vznikla mu celkem dlužná částka ve výši 99 316 Kč. Jednalo se o neuhrazené nájemné a zálohy na služby za měsíce březen, duben a květen 2024, neuhrazené vodné za měsíc březen, duben a květen 2024 ve výši 12 060 Kč a neuhrazené stočné za měsíce březen, duben a květen 2024 ve výši 11 256 Kč. Mezi účastníky byla uzavřena dne 14. 5. 2024 dohoda o uznání dluhu, v níž se žalovaný zavázal dluh splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 10 000 Kč. Žalobce však obdržel toliko jednu splátku ve výši 10 000 Kč, z toho důvodu se domáhá zaplacení částky 89 316 Kč s příslušenstvím.2. Soud vydal ve věci platební rozkaz, proti němuž podal žalovaný včas odpor. V něm namítal, že do listopadu nájem platil řádně, ačkoliv dům nebyl zkolaudován a nebyly hotové některé věci, které být hotové měly. Od prosince nájem neplatil, v důsledku toho přišel o kauci, která byla skutečně použitá na měsíce prosinec a leden. Poukazoval na to, že v bytě s ním bydlela jeho bývalá přítelkyně paní , jméno FO, , která zaplatila nájem za měsíc únor. On poslal emailem výpověď smlouvy a měl za to, že věc je vyřešená. V bytě následně bydlela jeho přítelkyně bez něj. Z toho důvodu přestal platit energie. Začátkem května proběhla schůzka, v jejímž důsledku byl nucen dům vymalovat a dat do pořádku. Trval na tom, že záležitost se ho netýká, že by mělo být jednáno s paní , jméno FO, . Nicméně podepsal dohodu a následně zaplatil splátku ve výši 10 000 Kč.3. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaný nedostavil, ačkoliv mu bylo předvolání řádně a včas doručeno na adresu, kterou uvedl v odporu proti platebnímu rozkazu. Soud proto projednal věc ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti.4. Smlouvou uzavřenou mezi účastníky dne 6. 9. 2023 bylo prokázáno, že byla uzavřena nájemní smlouva s počátkem nájmu 6. 9. 2023 na dobu šesti měsíců s tím, že pokud žádná ze smluvních stran neoznámí ukončení nájmu alespoň 90 dní před uplynutím doby trvání smlouvy, dojde k opětovnému prodloužení nájemní smlouvy o dalších šest následujících měsíců. Výše nájemného byla sjednána ve výši 25 000 Kč, záloha na služby potom obsahovala zálohu na vodné a stočné ve výši 1 000 Kč, elektrické energie ve výši 2 000 Kč, plynu ve výši 1 500 Kč, odvoz odpadu 400 Kč a služby obdobného charakteru 100 Kč. Jak vyplývá z obsahu odporu proti platebnímu rozkazu, žalovaný měl na sebe energie převedeny, k projednání tak zůstalo pouze vodné a stočné, u kterého byla sjednána záloha ve výši 1 000 Kč měsíčně. V bodě IX smlouvy byla sjednána kauce ve výši 50 000 Kč ke krytí jakýchkoliv pohledávek pronajímatele za nájemcem. Skončení nájmu bylo možné uplynutím sjednané doby, písemnou dohodou či písemnou výpovědí. Z vyjádření žalovaného je zřejmé, že k předpokládané výpovědi nájmu nedošlo, neboť sám uvádí v odporu proti platebnímu rozkazu, že poté, co paní , jméno FO, zaplatila nájem za měsíc únor, poslal emailem výpověď smlouvy. Tato výpověď se nemohla dotýkat období, které je předmětem žaloby.5. Dohodou o uznání dluhu ze dne 14. 5. 2024 prokázal žalobce, že mezi účastníky došlo k uznánízávazku co do důvodu i výše ohledně neuhrazeného nájemného za měsíce březen, duben a květen 2024 po 26 000 Kč měsíčně, tedy celkem o uznání závazků ve výši 78 000 Kč. Účastníci se současně dohodli, že dluh bude splácen ve splátkách ve výši 10 000 Kč měsíčně. Ze souhlasného prohlášení stran plyne, že byla zaplacena pouze jedna splátka.6. Z protokolu o předání a převzetí rodinného domu bylo zjištěno, že stav měřidel vody činil 30,2 m³. Z faktury , právnická osoba, . č. , hodnota, a dále z faktury obce , adresa, č. , hodnota, vyplynulo, že cena jednotky m3 vodného a stočného činila 87,53 m³. Celkem tedy závazek žalovaného na vodném a stočném činí 23 458,10 Kč, od této částky odečetl žalobce správně 2 000 Kč ze zaplacené zálohy.7. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud vycházel z toho, že ohledně dlužného nájemného v částce 68 000 Kč dluh žalovaného trval, žalovaný jej uznal co do důvodu i výše a platí tedy vyvratitelná domněnka existence tohoto dluhu. Žalovaný však nepřinesl žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že jeho závazek není v pořádku a soud bez dalšího návrhu vyhověl.8. Pokud jde o dlužné vodné a stočné, toho se uznání závazku netýkalo. Zde soud postupoval podle ustanovení § 2246 a následujících o.z. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že nájemné sjednávají na jeden měsíc. Podle § 2247 odst. 1 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se odst. 2. V posuzované věci účastníci sjednali, které služby budou poskytovány a jejich ujednání se nakonec využilo pouze v otázce poskytování vodného a stočného. Rozúčtování cen a úhrady služeb potom stanoví zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytu a nebytových prostorů v domě s byty. V posuzované věci žalobce rozúčtoval dlužné částky, zohlednil zaplacené zálohy a svá tvrzení doložil fakturami. Z toho důvodu soud žalobě rovněž v tomto ohledu vyhověl.9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši výše takto stanovená. Účastníci si zvláštní výši úroku z prodlení neujednali, proto žalobci náleží právo na náhradu úroku z prodlení v zákonné výši podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb.10. Žalobce byl v řízení plně úspěšný, proto mu náleží právo na plnou náhradu nákladů řízení. Tyto náklady se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 573 Kč a náhrady za právní zastoupení. Ta se skládá z 5 úkonů právní služby podle § 7 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 4 700 Kč, náhrady režijních paušálů za první 3 úkony po 300 Kč, za další 2 úkony po 450 Kč a cestovní výdaje. Ty činily 1 289,86 Kč včetně DPH, když došlo k použití vozidla Volkswagen Tiguan, registrační značky , SPZ, o průměrné spotřebě 6,7 l na 100 km, ujetých 130 km a konečně náhrada za promeškaný čas ve výši 726 Kč. Celkem náklady řízení představovaly 36 210,86 Kč.