9 C 372/2024-30 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu navrhoval žalobce, aby výživné, které je povinen platit žalované, bylo zrušeno. Poukázal na to, že žalovaná už ukončila studium, je tedy na místě, aby si prostředky na obživu opatřovala vlastními silami. Současně navrhoval, aby přeplacené výživné bylo vráceno zpět.2. Žalovaná se zrušením výživného nesouhlasila. Poukazovala na to, že byť skončila přípravu na své budoucí zaměstnání, není schopná se ještě sama živit. Uvedla, že stále nemůže najít trvalé zaměstnání, bydlí u matky, nemá v podstatě žádný stálý zdroj příjmů. Poukazovala na svůj , podezřelý výraz, stav.3. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 12. 8. 2021, č. j. 12 Nc 54/2021–17 soud zjistil, že výživné pro žalovanou bylo naposledy upraveno od 1. 9. 2021 na částku 12 000 Kč. Současně bylo určeno výživné pro mladší sourozence žalované nezletilého , Anonymizováno, a nezletilou , Anonymizováno, . Z potvrzení Střední školy řemeslné a Základní školy v Soběslavi vyplynulo, že žalovaná byla žákyní této školy od 1. 9. 2021 do 17. 6. 2024.4. Žalobce jako účastník řízení vypověděl, že pracuje v Rakousku jako řidič kamionu, jeho příjem se pohybuje kolem 3 000 EUR měsíčně. Musí hradit náklady na bydlení, a to jak v , adresa, ve výši 6 000 Kč, tak ve Volarech ve výši 4 000 Kč. Vysvětlil, že byt v Týně platí napůl u s přítelkyní, ve Volarech platí byt sám. Jeho partnerka má příjem kolem 20 000 Kč měsíčně. Sám žalobce je 2,5 roku v insolvenci, splaceno má pouze zhruba 10 %. K jeho pravidelným nákladům patří investice do pohonných hmot ve výši asi 250 EURO, pojistné ve výši 4 500 Kč za půl roku na jedno auto a ve výši 1 700 Kč na čtvrt roku na druhé auto. Uvedl, že s dcerou není v kontaktu, ona nemá zájem s ním komunikovat. Potvrdil, že v minulosti měla , podezřelý výraz, problémy psychického rázu. Vyložil, že v důsledku exekuce přišla rodina o dům, tento dům koupil zpět nejstarší syn, který jej splácí. Dokud žil společně s manželkou, poskytoval rodině každý měsíc částku 1 600 euro.5. Žalovaná uvedla, že se vyučila kadeřnicí, nikdy však toto zaměstnání nedělala. Nemá na to odvahu, bojí se, že by někomu zkazila vlasy. Občas pracuje jako pokladní, to však dělá nepravidelně, na stálé zaměstnání doposud nenarazila. Ptala se na Úřadu práce na zaměstnání i na podporu, bylo jí řečeno, že nemá na žádné dávky nárok. Bydlí společně s matkou, sestrou , Anonymizováno, , bratry , adresa, . Příjem v rodině má pouze matka a , Anonymizováno, . Žalovaná poukázala na své , podezřelý výraz, problémy, uvedla, že nedokáže komunikovat s cizími lidmi. Bere Zoloft a Pentiax, léčí se u MUDr. , adresa, . V podstatě žije z výživného a občasného příjmu, do školy nechodí, žádné úspory nemá.6. Výpověď žalované potvrdila její matka , Jméno Zástupce, . Ta uvedla, že dcera má skutečně dlouhodobé , podezřelý výraz, problémy, v minulosti se sebepoškozovala, řezala se, pokoušela se otrávit. Musí na ni stále dávat pozor. Ona sama má invalidní důchod ve výši 6 500 Kč měsíčně. Její , podezřelý výraz, stav neumožňuje ani částečné zaměstnání. Pokud dcera jede občas do práce a někde se zdrží, musí pro ni jezdit, protože se ji bojí pustit samotnou. Tvrdila, že dcera navštěvuje ambulanci MUDr. , adresa, . Lékařka uvedla, že , podezřelý výraz, , Anonymizováno, stav dcery závisí především na tom, zda bude v klidu.7. Po takto provedeném důkazním řízení považoval soud především za prokázané, že žalovaná ukončila přípravu na budoucí zaměstnání, její , podezřelý výraz, stav je problematický, nicméně neznemožňuje, aby se do budoucna sama živila, případně si obstarala příjem z jiných zdrojů.8. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné lze podle § 911 o. z. přiznat, pokud oprávněný není schopen se sám živit, přičemž , právnická osoba, lze přiznat výživné i za dobu nejdéle 3 let zpět ode dne zahájení soudního řízení (§ 922 odst. 1 o. z.). Změní-li se poměry, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti (§ 923 odst. 1 o. z.). Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací (§ 923 odst. 2 o. z.).9. V posuzované věci nepochybně nastala změna poměrů tím, že žalovaná ukončila svou přípravu na budoucí povolání. Od tohoto okamžiku se předpokládá, že dítě nastoupí do zaměstnání a bude své potřeby uspokojovat z vlastních zdrojů. Z provedených důkazů plyne, že byť má žalovaná , podezřelý výraz, problémy, není na místě závěr, že není schopná se sama živit. Soud proto neměl pochyb o tom, že vyživovací povinnost žalobce k žalované je na místě zrušit, a to v souladu s požadavkem žalovaného od 1. 9. 2024.10. Soud se dále zabýval požadavkem žalobce na vrácení dlužného výživného. Jak je uvedeno shora, citované zákonné ustanovení § 923 odst. 2 předpokládá, že se nevrací výživné, které spotřebovalo nezletilé dítě. U zletilého dítěte je obecně na místě závěr, že spotřebované výživné má být vráceno. Soud však musí vzít v úvahu veškeré okolnosti posuzované věci. Je-li totiž oprávněný nezaměstnaný, je třeba zvážit, zda tento důvod spolu s dalšími okolnostmi neopodstatňuje závěr, že ani v případě zletilého dítěte nebude spotřebované výživné vráceno. Z výpovědi žalované vyplynulo, že se jí doposud nepodařilo zajistit si trvalé zaměstnání. Je otázka, do jaké míry a jak intenzivně se o získání tohoto zaměstnání pokoušela, nicméně výsledek je v tomto okamžiku jednoznačný, žalovaná vlastní příjem, ze kterého by mohla hradit pravidelně své prostředky, dosud nemá. Současně je třeba přihlédnout k tomu, že se bez prostředků ocitla ve věku velmi blízkém zletilosti bezprostředně potom, kdy ukončila přípravu na své povolání. S prostředky hospodařila matka a žalovaná neměla konkrétní představu o tom, na co má nárok. Současně nemá dosud dostatečnou , podezřelý výraz, kapacitu, aby celou situaci správně vyhodnotila. Žalobce sám přitom výživné pravidelně hradil, ačkoliv si celou situaci uvědomoval, a tedy neučinil nic proto, aby dluh žalované nenarůstal. Naopak sám potvrdil, že psychický stav žalované není ideální, že i v minulosti měla , podezřelý výraz, problémy. Při rozhodování o vrácení spotřebovaného výživného k tomu všemu soud přihlédl. V úvahu vzal nakonec i celkovou sociální situace rodiny, která je značně neutěšená. V rodině pracuje pouze bratr žalované, který splácí na hypotéku dům, o který rodina v insolvenci v minulosti přišla. Matka pobírá minimální invalidní důchod. Všechny popsané důvody vedly soud k závěru, že v tomto konkrétním případě je na místě návrh na vrácení spotřebovaného výživného zamítnout. Do budoucna je nicméně na žalované, aby své , podezřelý výraz, i sociální problémy řešila, pravidelně navštěvovala lékaře, užívala medikaci a dostala se tak do stavu, kdy bude schopná svoje záležitosti běžně kontrolovat a aby prostředky pro své potřeby zajistila vlastním přičiněním a z vlastních zdrojů.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za situaci, kdy žádnému z účastníků nenáleží právo na náhradu nákladů řízení, protože žádnému z nich náklady nevznikly.