10 C 303/2025-19 — Okresní soud v Táboře

Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím. V souvislosti s dopravní nehodou ze dne 5. 11. 2023, kdy žalovaný užil vozidlo žalobkyně bez jejího souhlasu, vznikl žalobkyni vůči žalovanému nárok na náhradu škody. Rozhodnutím , Anonymizováno, , právnická osoba, , správní odbor, oddělení přestupků, ze dne 2. 4. 2024, č.j. , č. účtu, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125 odst. 1 písm. e) bod 1, § 125c odst. 1 písm. k), § 125c odst. 1 písm. f) bod 8 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, a byla mu uložena pokuta 40 000 Kč spolu se zákazem činnosti v trvání 20 měsíců. Žalovaný uzavřel dne 12. 11. 2023 v postavení škůdce se žalobkyní jako poškozenou dohodu o škodě na majetku a finančním vyrovnaní, kde uznal žalobou uplatněnou částku jako svůj dluh vůči žalobkyni z titulu náhrady škody co do důvodu a výše a zavázal se ji uhradit do února 2024 na účet žalobkyně. Plněno však z jeho strany nebylo ani na základě předžalobní výzvy žalobkyně.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Souhlas žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání byl soudu doručen dne 3. 12. 2025. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. Proto soud rozhodoval podle obsahu spisu.Z dohody o škodě na majetku a finančním vyrovnaní ze dne 12. 11. 2023 má soud za prokázané, že dne 12. 11. 2023 žalovaný svým jednostranným prohlášením uznal svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 300 000 Kč, když tato částka představuje škodu způsobnou žalobkyni poškozením jejího vozidla při dopravní nehodě ze dne 5. 11. 2023, když vozidlo žalobkyně žalovaný užil bez jejího souhlasu. Současně se žalovaný v dohodě zavázel uhradit dluh do února 2024. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 2. 2025 včetně dokladu o jejím odeslání vyplývá, že dne 28. 2. 2025 byla na adresu žalovaného odeslána výzva k úhradě dlužné částky s příslušenstvím s odkazem na uznání dluhu učiněné žalovaným prohlášením ze dne 12. 11. 2023. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání dluhu.S ohledem na předložené listinné důkazy byla po právní stránce věc posouzena podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněném v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Žalovaný výše uvedeným prohlášením výslovně uznal svůj dluh v celkové výši 300 000 Kč, představující škodu způsobenou žalobkyni poškozením jejího vozidla při dopravní nehodě ze dne 5. 11. 2023, když vozidlo žalobkyně žalovaný užil bez jejího souhlasu. V době uznání tedy tento dluh trval a podle žalobkyní předložených listinných důkazů trvá i v současné době. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 300 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení požadovaného v souladu s § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 976,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 300 000 Kč sestávající z částky 9 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a jedné paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 8 326,50 Kč. Platební místo plyne z § 149 odst. 1 o. s. ř.