8 C 26/2026-24 — Okresní soud v Táboře

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 34 577 Kč se zákonným úrokem z prodlení včetně nákladů řízení s odůvodněním, že její nárok na zaplacení žalované částky vznikl z důvodu neoprávněného odběru elektrické energie za strany žalované. Žalovaná odebírala elektřinu v období od 11. 12. 2024 do 19. 3. 2025, přičemž tak činila bez právního důvodu, kdy smluvní vztah mezi žalovanou a obchodníkem s elektřinou (, Anonymizováno, .) skončil k 10. 12. 2024. Žalobkyně vypočetla náhradu škody za neoprávněně odebranou elektřinu na 39 577 Kč včetně DPH. Na tuto částku uhradila žalovaná dne 26. 8. 2025 toliko 5 000 Kč. Zbylou dlužnou částku žalovaná neuhradila ani na základě předžalobní výzvy.2. V dané věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, a proto soud vyzval účastníky, aby se ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně ani žalovaná se k výzvě nijak nevyjádřily a soud proto rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise3. Soud má v dané věci ze žalobkyní předloženého zápisu o provedené kontrole odběrného místa ze dne 19. 3. 2025, stanovení výše náhrady škody a nákladů, faktury č. , hodnota, , a z předžalobní výzvy ze dne 9. 6. 2025, za plně prokázané, že v odběrném místě , Anonymizováno, , bylo pracovníky servisní firmy žalobkyně zjištěno, že po ukončení smluvního vztahu žalované s obchodníkem s elektřinou (, Anonymizováno, .) k 10. 12. 2024, je zde elektřina stále odebírána. Za období od 11. 12. 2023 do 19. 3. 2025 tak vznikla žalobkyni škoda ve výši 39 577 Kč. Ta byla žalované řádně vyúčtována fakturou č. , Anonymizováno, ze dne 23. 4. 2025 se splatností dne 7. 5. 2025. Žalobkyně opakovaně vyzvala žalovanou k zaplacení. Na dlužnou částku žalovaná žalobkyni uhradila dne 26. 8. 2025 toliko 5 000 Kč. Výzvou ze dne 9. 6. 2025 byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky a upozorněna na možnost soudního vymáhání tohoto dluhu.4. Právně byla věc posouzena podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, definujícího neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje a dle odstavce 3 tohoto ustanovení je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.5. Po přezkoumání a zhodnocení výše uvedených listinných důkazů, a to jak jednotlivě, tak i ve vzájemných souvislostech, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. V dané věci žalovaná v rozporu s citovaným zákonným zákazem neoprávněně odbírala elektřinu z elektrizační soustavy, čímž porušila svojí výše uvedenou zákonnou povinnost. Žalobkyně řádně žalované vyúčtovala vzniklou škodu v souladu s § 51 odst. 2, 3 zákona č. 458/2000 Sb., avšak žalovaná na dlužnou částku ve výši 39 577 Kč dosud uhradila toliko 5 000 Kč. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit zbytek jejího dluhu vůči žalobkyni v částce 34 577 Kč (39 577 – 5 000). Důvodný je též návrh žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení z postupně se snižujícího dluhu žalované, které žalobkyně požaduje v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná byla nejprve v prodlení se zaplacením celé vyúčtované částky 39 577 Kč do částečné úhrady částky 5 000 Kč dne 26. 8. 2025, a nyní je v prodlení se zaplacením zbývajícího dluhu ve výši 34 577 Kč. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř.6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 584 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 384 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky.