3 C 232/2020-42 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedl, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače od [datum] s tím, že však za časové období měsíců 3 - [číslo] neměl uhrazen měsíční poplatek v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. Jednalo se o poplatek za držení televizního přijímače. Dlužná částka představuje poplatek za 7 měsíců á 135 Kč. Žalovaný byl vyzýván o zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ust. § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř., s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný taktéž nereagoval, s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ust. § 115 a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků. 3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky soud v dané věci postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 ze dne [datum] v souvislosti s příslušností a to v souladu s kapitolou II oddíl 2 čl. 7 písm. 1 b) odst. 2. Pravomoc k rozhodnutí ve věci zdejšího soudu je dána smlouvou o právní pomoci mezi Českou a Slovenskou republikou [číslo] Sb. 4. V daném případě, po provedeném důkazním řízení, soud zjistil, že žalobce se přihlásil jako poplatník televizních poplatků u České pošty od měsíce [číslo], což je patrno z potvrzení ze dne [datum] (čl. 18 spisu). Žalovaný neuhradil poplatky za měsíce 3 až [číslo] za držení televizního přijímače v částce á 135 Kč měsíčně. Dlužná částka činí částku žalovanou, kterou žalovaný do [datum] neuhradil. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ust. zák. č. 348/2005 Sb., dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Důvodem je ta skutečnost, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný neuhradil poplatek za držení televizního přijímače v částce dlužné. Proto soud uložil žalovanému uhradit danou částku a s poukazem na prodlení s úhradou této částky soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje ČNB. 6. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 1.126 Kč, sestávající se z částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, dále dvou úkonů á 200 Kč, přiznaných dle ust. § 14 b odst. 1 písm. a) a b) bod 1 vyhlášky č. 177/96 Sb., dále dvou režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř. 7. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.