3 C 191/2022-66 — Okresní soud v Tachově

Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že žalobce zjistil z registru silničních vozidel, že osobní automobil [registrační značka] je evidován jako provozovaný s tím, že žalovaný jako vlastník – provozovatel neměl od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Z uvedeného důvodu vznikl žalobci nárok na příspěvek a to v částce 5 640 Kč za 120 dní, kdy žalovaný nebyl pojištěn s tím, že zůstatek ve výši 300 Kč tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva. Žalovaný s návrhem nesouhlasil. K věci uvedl, že vozidlo nikdy nevlastnil, byly mu odcizeny doklady. Vlastnil vozidla s bývalou manželkou a to zn [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Žalovaný nemá řidičský průkaz a neumí řídit auto. Důkazy k prokázání těchto tvrzení neměl k dispozici. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván žalobcem dne [datum] k úhradě příspěvku do garančního fondu za motorové vozidlo [registrační značka] za časové období od [datum] do [datum] (120 dní nepojištění). Příspěvek byl vyčíslen částkou 5 640 Kč. Následně byl žalovaný uvědoměn žalobcem na nedoplatek příspěvku do garančního fondu v částce 6 105 Kč, bezvýsledně. Dále byl žalovaný upomínán právní zástupkyní žalobce o zaplacení dlužné částky ve výši částky žalované, taktéž bezvýsledně. Z výpisu z databáze žalobce ohledně vlastníků a provozovatelů vozidel, evidovaných u Ministerstva dopravy ČR / čl.16 spisu / vyplývá, že od [datum] je evidován jako vlastník a provozovatel vozidla [anonymizována čtyři slova], [registrační značka] žalovaný, tehdy bytem [adresa]. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k ustanovení § 4 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 168/99 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník – provozovatel vozidla, specifikovaného výše, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Z uvedeného důvodu mu žalobce vyměřil příspěvek související s nepojištěným vozidlem, specifikovaný shora, který žalovaný neuhradil. Proto soud uložil žalovanému zaplatit částku 5 640 Kč jako příspěvek za nepojištěné vozidlo a dále částku 300 Kč jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva, kdy v součtu dané částky činí částku žalovanou. Dále soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje [ulice] národní banka a to pro prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, náklady řízení v částce 7 504 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony á 200 Kč - §14b odst.1 písm.c vyhl.č.177/96 Sb., za 1 úkon á 1500 Kč §7, bod 4 cit.vyhlášky, 3x RP á 100 Kč - §14 b odst..5 písm. a cit. vyhl. a 1RP á 300 Kč -§13 odst.4 téže vyhl., náhrada za prom.čas za 8 půlhodin á 100 Kč §14 odst.3 vyhl, náhrada cest. výdajů – 2371 Kč práv.zást.žalobce na ú.j. ve věci dne [datum] a 21 % DPH - 1233 Kč §137 odst.3 obč.s.ř. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř..