7 C 239/2015-439 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že žalovaná 2 je vlastníkem pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, v rozsahu odpovídajícím pozemkům p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v k. ú. , adresa, . Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že je právním nástupcem původní církevní právnické osoby , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve , adresa, . Tvrdila, že výše uvedené pozemkové parcely byly ve vlastnictví právní předchůdkyně žalobkyně, přešly do vlastnictví státu a žalobkyně má právo domáhat se nápravy majetkové křivdy dle § 5 odst. 1 písm. k) zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), dále jen „zákon č. 428/2012 Sb.“. Žalobkyně tvrdila, že pozemkové parcely, jak jsou uvedeny dle čísel podle PK evidence, jsou součástí dnešního pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalobkyně tvrdila, že je oprávněnou osobou podle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb., protože výše uvedené pozemkové parcely byly právní předchůdkyni žalobkyně odňaty na základě skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám dle § 5 písm. a) zákona o církevních restitucích, když k odnětí pozemkových parcel došlo postupem podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě), dále jen „zákon č. 46/1948 Sb.“. Od odnětí těchto pozemkových parcel byly nepřetržitě ve vlastnictví státu. S odkazem na zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“), byl od , datum, převod těchto pozemků omezen dle § 29 zákona o půdě, a to až do doby přijetí zákona o církevních restitucích. Zákon o církevních restitucích byl přijat až , datum, pod č. 428/2012 Sb. a nabyl účinnosti dnem , datum, . Žalobkyně tvrdila, že správu všech výše uvedených pozemků vykonával pro příslušné katastrální území , právnická osoba, , který nerespektoval blokaci převodu stanovenou v § 29 zákona o půdě a převedl na žalovaného 1 pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, kupní smlouvou ze dne , datum, pod č. , hodnota, . Žalobkyně tvrdila, že pozemky nyní vedené v KN nejsou zcela totožné výměrou i polohou s původními dotčenými PK pozemky ve vlastnictví žalobkyně, a proto je nezbytné přibrat soudního znalce z oboru geodezie, který provede oddělení částí pozemků specifikovaných v petitu žaloby v rozsahu PK parcel, aby takto oddělené pozemky byly samostatnými pozemky a určení vlastnického práva k těmto pozemkům mohlo být předmětem zápisu v katastru nemovitostí. Tvrdila, že žalovaný 1 má nadále ve vlastnictví pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Tvrdila, že nástupcem , právnická osoba, je podle zákona č. 503/2012 Sb. žalovaná 2. Pokud by právní předchůdce žalované 2 nejednal v rozporu se zákonem a dodržel své zákonné povinnosti dané § 29 zákona o půdě, byla by žalobkyně oprávněna vyzvat žalovanou 2 k vydání těchto pozemků do vlastnictví žalobkyně a ta by byla povinna jí pozemky dle zákona č. 428/2012 Sb. vydat. O vzniklé situaci byl žalovaný 1 informován dopisem ze dne , datum, .2. Žalovaný 1 k žalobě uvedl, že ve výčtu pozemků zapsaných v knihovní vložce č. , hodnota, je zapsáno celkem , hodnota, pozemků, avšak žádný z uvedených v žalobě. Byl tam zapsán toliko pozemek , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který byl žalovanou 2 považován za církevní a jako takový byl pod označením p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, žalobkyni vydán. Žalovaný 1 shrnul, že pozemky uvedené v žalobě již neexistují s tím, že byly sloučeny do pozemku , Anonymizováno, , ze kterého byl následně oddělen pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který byl žalobkyni vydán. Pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, byl kupní smlouvou ze dne , datum, prodán žalovanému 1 jako nájemci. Pozemek p. č. , hodnota, podle knihovní vložky č. , hodnota, nikdy nebyl vlastnicky připsán právní předchůdkyni žalobkyně, stejně tak nebyly připsány ani pozemky uvedené v žalobě, s výjimkou pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který byl jako pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobkyni vydán. Podle souhrnného přídělového listu a rekapitulace přídělu byly pozemky v k. ú. , adresa, přiděleny jednotlivým fyzickým osobám, kromě jiného též pod položkou č. , hodnota, Filoméně a , jméno FO, , prarodičům žalovaného 1. Pod položkou přídělce č. , hodnota, byly uvedeny Čs. státní statky, národní podnik , adresa, , a pod položkou č. , hodnota, Čs. státní lesy, národní podnik. Pozemky dříve zapsané v knihovní vložce č. , hodnota, tak byly připsány novým vlastníkům. Výměrem ONV ve Stříbře ze dne , datum, bylo rozhodnuto podle zákona č. 46/1948 Sb. o výkupu pozemků, které jsou ve vlastnictví Děkanského úřadu ve , adresa, a které jsou zapsány v knihovní vložce č. , hodnota, a , Anonymizováno, , kromě tam uvedených částí. Z žaloby není zřejmé, kdy uváděné pozemky přešly na stát, když ty v knihovní vložce č. , hodnota, a 38 zapsány nebyly. Pozemky uvedené v žalobě jsou v příslušných knihovních vložkách evidovány na fyzické osoby, nikoli na církev (s výjimkou pozemku , Anonymizováno, , Anonymizováno, ). Ze strany žalované 2 tedy nedošlo k porušení § 29 zákona o půdě, když pozemek p. p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, byl oprávněn převést jako majetek z vlastnictví státu na žalovaného 1, který je v dobré víře a v souladu se zákonem o půdě do svého vlastnictví jako nájemce odkoupil. S ohledem na uvedené má žalovaný 1 za to, že žaloba není důvodná a měla by být zamítnuta. Rovněž mu není jasné, proč je žalováno ve vztahu k pozemku PK , Anonymizováno, , když tento pozemek byl již dříve převeden do vlastnictví žalobkyně.3. Žalovaná 2 ve svém vyjádření nárok žalobkyně neuznala a tvrdila, že její právní předchůdce před každým převodem pozemků prováděl v součinnosti s příslušným katastrálním úřadem dle § 2 odst. 3 zákona č. 95/1999 Sb., šetření majetkoprávních poměrů a až když na základě shromážděných podkladů dospěl k závěru, že je možno pozemky převést, přistoupil k jejich smluvnímu převodu. , právnická osoba, ČR vycházel ze sdělení příslušného katastrálního úřadu, dle kterého pozemek p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, nebyl majetkem církve, náboženské společnosti, řádu nebo kongregace. O platnosti kupních smluv na předmětné pozemky prodávající ani kupující po celou dobu neměl a ani mít nemohl žádné pochyby, neboť oba byli v dobré víře, že převod se uskutečnil v souladu se všemi právními předpisy. Dle žalované 2 není ve věci dán naléhavý právní zájem k podání žaloby na určení vlastnického práva, což vede k zamítnutí žaloby. Účelem zákona č. 428/2012 Sb. je zmírnění některých majetkových křivd, které byly spáchány na církvích a náboženských společnostech v rozhodném období, ale jistě ne nápravou jedné křivdy spáchat křivdu jinou. Žalovaná 2 poukázala na judikaturu ústavního soudu o tom, že dobrověrní nabyvatelé požívají ústavní ochrany při nabývání majetku od nevlastníka.4. Soud ve věci vydal dne , datum, pod č. j. , spisová značka, rozsudek, jímž žalobu zamítl, uložil žalobkyni zaplatit žalovanému 1 náhradu nákladů řízení a žalovanému 2 náhradu nákladů řízení nepřiznal. K podanému odvolání rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, tak, že rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, v němž se soud měl zaměřit na hodnocení žalobkyní doložených listin v kontextu doby a tehdy praktikovaného postupu státu ve vztahu k církvi a hodnotit, zda tyto listiny ve svém souhrnu prokazují vlastnické právo právní předchůdkyně žalobkyně, když stát k ní následně jako k vlastníku nemovitých věcí přistupoval., právnická osoba, návrhu žalobkyně soud provedl důkaz znaleckým posudkem, který vypracoval znalec z oboru geodezie a kartografie , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalci byl zadán úkol vyhotovit geometrický plán pro k. ú. , adresa, , a to ohledně pozemkových parcel p. č. KN , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v rozsahu odpovídajícím pozemkům , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, vše v k. ú. , adresa, , které byly specifikovány v žalobě, byly ve vlastnictví státu a žalobkyně je označila za historický majetek církve. Parcela , Anonymizováno, , Anonymizováno, je v rozsahu parcely , Ano