5 C 119/2024-27 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, domáhal proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost uhradit žalobci částku , částka, s přísl. a nahradit mu náklady řízení. Svou žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Nedílnou součástí uvedené smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované bezúčelový úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala uvedený úvěr uhradit v hotovosti v 52 týdenních splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Za poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala hradit smluvní úrok ve výši sjednané ve smlouvě, poplatky a náklady. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, byla jí zaslána výzva k úhradě dlužné částky po splatnosti a jelikož žalovaná dlužnou částku neuhradila, byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, . Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku , částka, . Žalobce dále uvedl, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, nastoupil do práv původního věřitele a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno.2. Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil.3. V daném případě soud postupoval dle § 115 a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podané žalobě, a žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci i bez nařízení 1 ve lhůtě poskytnuté soudem nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 o. s. ř. její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru (otištěné na zadní straně smlouvy o spotřebitelském úvěru), zákaznické karty, přehledu plateb (tabulky umoření), smlouvy o postoupení pohledávek, včetně přílohy č. , hodnota, a smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. , hodnota, ze seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty, oznámení o postoupení pohledávky, včetně dokladu o odeslání, předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem, včetně dokladu o odeslání, vzal soud v daném případě za zjištěné, , že mezi žalobkyní a žal byla uzavřená smlouva o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, , , a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Z předmětné smlouvy o úvěru vzal soud dále za zjištěné, že úroková sazba byla sjednána ve výši 88 % ročně, a to pevně po celou dobu trvání smlouvy, RPSN na spotřebitelský úvěr ve výši 205,78 %. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala žalobkyně uhradit činila , částka, , po rozšíření o doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení , částka, . Žalovaná nicméně sjednaný úvěr řádně a včas nesplácela, dle přehledu plateb od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku , částka, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne dvacátého , datum, , včetně přílohy 1 uvedené smlouvy vzal soud dále za zjištěné, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena, a to s účinností ke dni , datum, . Stupeň pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalovanou částku žalovaná neuhradila přes písemnou předžalobní výzvu účetnictvím zástupce žalobkyně.5. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Dle ustanovení § 6 o.z., (1) Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.8. Dle ustanovení § 547 o.z., právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.9. Dle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.11. Na základě shora zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku v rozhodném znění úvěrová smlouva, kdy dle citovaného zákonného ustanovení se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud jde o obsah uvedené smlouvy , dospěl soud k závěru, že daná smlouva svým obsahem odporuje dobrým mravům. K tomuto závěru dospěl poté, co přihlédl k jednání původního věřitele s ohledem na dobré mravy a vzal za zjištěné, že tento poskytl žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit původnímu věřiteli s úrokovou sazbou ve výši 88 % ročně. Toto ujednání soud posoudil jako ujednání příčící se dobrým mravům s odkazem na ustanovení § 547 občanského zákoníku ve spojení s ustanovením § 580 občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že dle názoru soudu je předmětná úvěrová smlouva neplatnou, a má za nepochybně prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši , částka, , dospěl soud k závěru, že co do této částky se žalovaná na úkor žalobkyně, která vstoupila do práv a povinností původního věřitele, bezdůvodně ve smyslu ustanovení § 2 1991 občanského zákoníku obohatila, je proto povinna obohacení vydat. Vzhledem k tomu, že ze zapůjčené částky , částka, žalovaná uhradila částku , částka, , soud uzavírá, že žalovaná se na úkor žalobkyně obohatila co do částky , částka, , kterou je povinna žalobkyni vydat a to včetně žalobkyní požadovaného příslušenství, zákonného úroku z prodlení, na který vznikl žalobkyni nárok dle § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídají § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Co do zbytku soud žalobu žalobkyně jako nedůvodnou zamítl. Lhůta pro zaplacení bylo žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalované, která byla v řízení při rozdílu úspěchu a neúspěchu ve věci, úspěšná co do 14%, žádné náklady řízení nevznikly.