7 C 202/2024-29 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel nájemní smlouvu, na základě které pronajal žalované na dobu určitou byt č. , hodnota, na adrese , adresa, . Nájemní smlouvy byla dodatky prodloužena, naposledy dodatkem č. , hodnota, do , datum, . Po skončení zúčtovacího období roku 2022 provedl žalobce v souladu s nájemní smlouvou vyúčtování, které skončilo nedoplatkem ve výši , částka, , se splatností , datum, . Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvy žalobce nezaplatila.2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů a dále prostřednictvím zaměstnavatele výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, , avšak žalovaná na výzvu nereagovala.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalobce i žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovil souhlas podáním ze dne , datum, a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je podílovým spoluvlastníkem jednotky č. 38/2 (byt) vymezené v budově č. p. 37, 38 (bytový dům) postavené na pozemku p. č. 63/2 (zastavěná plocha a nádvoří), vše zapsáno na LV 907 a 842 pro katastrální území , adresa, a obec , adresa, , u , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .5. Ze smlouvy o nájmu bytu soud zjistil, že žalobce přenechal žalované k užívání byt č. , hodnota, na adrese , adresa, (dále jen „předmětný byt“) a nájemkyně se zavázala hradit žalobci měsíčně cenu ve výši , částka, a složit kauci ve výši , částka, . Platby byly splatné vždy nejpozději do 25. dne předcházejícího kalendářního měsíce, za nějž je nájemné hrazeno. Odběr elektřiny si nájemkyně zajistila sama. V článku II. odst. 6 bylo sjednáno, že při ukončení nájemního vztahu bude provedeno vyúčtování poplatků za služby, přeplatek bude nájemci vrácen do 1 měsíce po skončení nájemného vztahu a případný nedoplatek bude odečten z kauce na poplatek za služby. Nájem byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, . Dodatkem č. , hodnota, byl nájem prodloužen od , datum, do , datum, , dodatkem č. , hodnota, následně od , datum, do , datum, .6. Z vyúčtování služeb za období od , datum, do , datum, soud zjistil, že vyúčtování skončilo nedoplatkem ve výši , částka, (zaokrouhleno , částka, ). Zálohy byly zaplaceny ve výši , částka, a náklady činily , částka, . Vyúčtování bylo vystaveno dne , datum, a žalované bylo zasláno dne , datum, se splatností do , datum, .7. Dle sdělení žalobce byla kauce sjednaná v nájemní smlouvě přednostně použita (započtena) na úhradu dlužného nájemného a záloh za služby za měsíc listopad a část měsíce prosinec.8. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána předžalobní výzvou ze dne , datum, .9. Soud má za prokázané, že na základě nájemní smlouvy přenechal žalobce žalované do užívání předmětný byt, přičemž žalovaná se zavázala hradit žalobci nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to vždy nejpozději do 25. dne kalendářního měsíce. Po skončení nájemního vztahu žalovaná nezaplatila vyúčtovaný nedoplatek za služby ve výši , částka, . Žalovaná neuhradila ničeho.10. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.11. Podle § 2247 odst. 2 a 3 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis.12. Podle § 7 odst. 3 věty první zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen „zákon č. 67/2013 Sb.“) finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva podle § 2201 a násl. o. z. za podmínek § 2235 a násl. o. z. Žalovaná však porušila svou povinnost plynoucí z nájemní smlouvy a § 2246 o. z. a § 7 zákona č. 67/2013 Sb. uhradit vyúčtovaný nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu ve výši , částka, . Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, přiznal náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , odměny advokátky za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba po , částka, dle § 7 bod 5 advokátního tarifu (, částka, ), a 3 náhrady hotových výdajů po , částka, dle § 13 advokátního tarifu (, částka, ). Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši , částka, má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobce.16. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.