7 C 353/2023-23 — Okresní soud v Tachově

1. Návrhem ze dne , datum, se osvojitel domáhal osvojení osvojence. Návrh odůvodnil tím, že uzavřel manželství s paní , Jméno zainteresované osoby 2/0, , která měla ve své péči osvojence, osvojitel s osvojencem žil ve společné domácnosti od jeho 2 let, až do roku 2009, kdy se osamostatnil. Osvojitel se podílel spolu s matkou osvojence na jeho výchově, jeho vzdělání a rozvoji jeho osobnosti, veškerou výchovu a výživu osvojence tak s jeho matkou zajišťoval osvojitel. Mezi osvojitelem a osvojencem je blízký citový vztah, rovnocenný vztahu otce a syna.2. Osvojenec s osvojením vyslovil souhlas.3. Nezletilému synovi osvojence , Jméno zainteresované osoby 3/0, , narozenému , Datum narození zainteresované osoby 3/0, , soud usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, jmenoval město , adresa, , orgán sociálně-právní ochrany dětí opatrovníkem pro zastupování v řízení a pro vyslovení souhlasu za nezletilé dítě s tím, že osvojení bude mít právní následky i pro nezletilé dítě , Jméno zainteresované osoby 3/0, .4. Z účastnické výpovědi osvojitele soud zjistil, že osvojence vychovával od jednoho roku. S matkou osvojence je ve vztahu asi od konce roku 1989, osvojenci v té době bylo pár měsíců. V té době už s jeho biologickým otcem nežila. Ve společné domácnosti žili až do 20 let osvojence, kdy se odstěhoval a osamostatnil. Bydlí nedaleko, vídají se často, i se synem osvojence, kterého bere jako vnuka. Všichni sourozenci (i polorodí) spolu vychází dobře. Osvojenec se v roce 2019 přejmenoval, vzal si jeho jméno, ale chtěli to dokončit i soudně. Všichni jsou zdraví, majetkové poměry jsou normální, nemají žádné dluhy.5. Z účastnické výpovědi osvojence soud zjistil, že se k návrhu připojil proto, že původně nevěděl, že změna jména je spíše jen formální, chtěl to dotáhnout do konce, aby to bylo správně. Se svým biologickým otcem nevyrůstal, jeho táta je osvojitel. Svého biologického otce prakticky ani pořádně nezná. Stýkal se s prarodiči, ty měl rád a jezdil za nimi, biologický otec tam většinou nebyl, starala se něj babička s dědou. Ti už ale nežijí.6. Z účastnické výpovědi , Jméno zainteresované osoby 2/0, , matky osvojence a manželky osvojitele, soud zjistil, že s osvojitelem žije ve společné domácnosti již přes 30 let. Pokud jde o vzájemný vztah osvojitele a osvojence, řekla by, že čím jsou starší, tím je to lepší. Osvojenec říká osvojiteli táto, někdy přezdívkou. Oba (i starší sestra osvojence) byli malí, tak mu sami od sebe začali říkat táto. Biologický otec o osvojence zájem neměl, ale jelikož bydlel u rodičů a ti měli o osvojence velký zájem, tak se vídali, ale jezdili pro něj prarodiče a ti ho také vraceli. Ona sama je ráda, že se rozhodli pro osvojení. Osvojitel osvojence odjakživa de facto vychoval. K Vánocům mu dal to, že se přejmenoval, z toho měla radost jejich společná dcera. Všichni měli radost už jenom z toho, že přejmenoval. K dotazu soudu výslovně uvedla, že s osvojením souhlasí.7. Ze souhlasných prohlášení a výpisů základních registrů soud zjistil, že osvojitel a matka osvojence jsou manželé.8. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, , biologického otce osvojence, soud zjistil, že má za to, že jeho syn je zletilý, je mu 35 let a má svůj život, je to jeho věc, s osvojením souhlasí a není mu známa žádná překážka, proč by k osvojení nemělo dojít.9. Z protokolu OM 72/24-1 ze dne , datum, soud zjistil, že se dne , datum, v 10:00 hodin osvojenec a jeho přítelkyni dostavili k , právnická osoba, , adresa, , oddělení sociálně-právní ochrany dětí, k pohovoru, při kterém uvedli, že jsou ve vztahu 15 let, ve společné domácnosti žijí 14 let. Přítelkyně osvojence zná jeho matku i osvojitele, zná jejich rodinou historii. Do budoucna uvažují o uzavření manželství. Partnerka osvojence a matka jeho dítěte souhlasí s osvojením, je jí známo, že v případě uzavření manželství může mít osvojení, byť nepřímo, dopad do jejích práv. Dne , datum, se jim narodil syn , jméno FO, . Od doby, kdy začal vnímat, bere matku osvojence a osvojitele jako babičku a dědu, jako rodiče osvojence. Má k nim vřelý vztah, vídají se spolu takřka denně. Osvojenec i jeho přítelkyně si uvědomují právní důsledky osvojení, které přechází i na jejich syna, popřípadě další potomky, nevnímají v tom žádná negativa. Uvědomují si, že osvojením může nastat popř. vyživovací povinnost osvojence vůči předkům, tato povinnost osvojenci přijde automatická, i kdyby k osvojení nedošlo, je připraven rodičům, respektive matce a osvojiteli, pomáhat jakýmkoliv způsobem a tímto směrem chtějí vychovávat i syna. Jsou seznámeni s tím, že jelikož je synovi osvojence méně než 12 let, musí za něj jednat opatrovník. Chápou to a nemají námitek.10. Opatrovník nezletilého , Jméno zainteresované osoby 3/0, při jednání sdělil, že u pohovoru měli osvojence, jeho přítelkyni a syna, jsou to kompatibilní, vzorná rodina a z jejich pohledu nebrání nic osvojení otce nezletilého, tedy udělují s osvojením souhlas.11. Z těchto skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že osvojenec se narodil dne , Datum narození zainteresované osoby 1/0, rodičům , jméno FO, , narozenému , datum, , a , Jméno zainteresované osoby 2/0, , narozené , Datum narození zainteresované osoby 2/0, . Biologický otec se s osvojencem nestýká, matka osvojence uzavřela manželství s osvojitelem, osvojitel přibližně od dvou let osvojence plní roli jeho otce, vychovává ho, zajišťuje jeho potřeby a stará se o něj. Vztah mezi osvojitelem a osvojencem oba shodně označili za vztah mezi rodičem a dítětem. Osvojenec v roce 2019 přijal příjmení osvojitele. S osvojením vyslovili souhlas osvojenec, matka osvojence i opatrovník nezletilého syna osvojence. Biologický otec osvojence rovněž s osvojením vyslovil souhlas a uvedl, že mu není známa žádná překážka bránící osvojení.12. Podle § 448 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), je účastníkem osvojenec, jeho dítě a ten, kdo má v úmyslu osvojence osvojit (osvojitel). Účastníkem je také manžel osvojitele, je-li třeba k osvojení jeho souhlasu.13. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.14. Podle § 796 odst. 2 o. z. o osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen.15. Podle § 799 odst. 1 o. z. se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.16. Podle § 846 o. z. zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.17. Podle § 847 odst. 1 písm. c) a d) o. z. zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.18. Podle § 847 odst. 2 o. z. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů.19. Podle § 852 o. z. má osvojení právní následky pro osvojence a jeho potomky, pokud se narodili později. Pro dříve narozené potomky osvojence má osvojení právní následky, jen když dali k osvojení souhlas.20. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že byly v projednávané věci splněny všechny zákonné podmínky pro vyslovení osvojení zletilého dítěte, které je obdobou osvojení nezletilého podle ustanovení § 847 odstavec jedna písmeno c) a d) občanského zákoníku. V první řadě bylo prokázáno, že osvojitel je manžel matky osvojence a společně o osvojence pečovali od jeho dvou let, dále bylo prokázáno, že mezi osvojitelem a osvojencem je hluboký citový vztah jako mezi otcem a synem. Osvojitel dlouhodobě, prakticky celoživotně, plný sociální roli otce osvojence a osvojenec ho taktéž za svého otce považuje. Tato silná citová vazba zůstává mezi účastníky zachována i v době zletilosti osvojence, kdy k roli otce přistoupila i role dědečka, nezletilého syna osvojence. V životě osvojence nehrál biologický otec prakticky žádnou roli, osvojenec se s ním nestýká, není s ním v kontaktu. Osvojitel je zletilou a svéprávnou osobou, která zaručuje způsobem svého života a jeho dosavadní vzornou péčí o osvojence, že pro něj je dobrým rodičem, přičemž nebyly zjištěny žádné jiné okolnosti, které by osvojení vylučovaly. Věkový rozdíl mezi osvojencem a osvojitelem je přiměřený, osvojenec vyslovil s osvojením souhlas, stejně tak i matka a biologický otec osvojence, opatrovník nezletilého syna osvojence s osvojením rovněž souhlasil, soud proto návrhu vyhověl a rozhodl o osvojení, když má za to, že tímto bude právně stvrzen již dlouhodobě existující faktický stav. Zároveň výrokem III. rozsudku vztáhl následky osvojení i na nezletilého syna osvojence.21. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se osvojitel i osvojenec práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdali a ostatním účastníkům náklady řízení nevznikly.