10 C 204/2024-47 — Okresní soud v Tachově

1. Právním předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , (dále jen „banka“), se žalobou, podanou dne , datum, domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí 78 637,42 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 3. 11. 2022 uzavřela banka s žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. , hodnota, na částku 77 000,00 Kč, splatnou s úrokovou sazbou 16,75 % p.a. v 72 měsíčních splátkách po 1 890,23 Kč, počínaje dnem 18. 12. 2022. Úvěr byl poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalované. Banka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých žalovanou, které byly hodnoceny individuálně, a kontroloval informace z interních a externích databází, včetně bankovních a nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku a databáze , právnická osoba, . Příjmy žalované byly posuzovány na základě potvrzení o výši příjmu a porovnávány s odhadovanými výdaji na základě historických dat z ČSÚ. Dne 21. 8. 2023 byl úvěr prohlášen za okamžitě splatný, protože žalovaná nesplácela řádně a včas, v důsledku čehož dlužila na jistině částku 74 997,42 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ve výši 5 337,70 Kč, smluvní poplatky ve výši 3 640 Kč, úrok z prodlení, kapitalizovaný ke dni 31. 1. 2024 ve výši 5 077,17 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % p.a. z částky 80 335,12 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení. Banka vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu a nabídl smírné řešení, na což žalovaná nereagovala. Banka v postavení žalobce proto požaduje, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit dluh včetně příslušenství a nákladů řízení. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. , spisová značka, , dle něhož platí, že neplatnost smlouvy o úvěru nelze odvodit pouze z nedostatečného posouzení úvěruschopnosti, pokud spotřebitel úvěr řádně splácel.2. Dne 3. 10. 2023 došel soudu návrh právní předchůdkyně žalobkyně na připuštění záměny původního žalobce, společnost , právnická osoba, ., za nového žalobce, společnost , Anonymizováno, a.s., v důsledku postoupení předmětné pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024. K uhrazení kupní ceny a tím účinnosti postoupení došlo dne 24. 9. 2024. Banka navrhuje, aby soud rozhodl o vstupu společnosti , Anonymizováno, a.s. do řízení na místo ní jakožto původního žalobce, a sděluje, že společnost , Anonymizováno, a.s. akceptuje a souhlasí se stavem řízení v době jejího vstupu. Návrh je doložen smlouvou o postoupení pohledávek, její přílohou a potvrzením o přijetí kupní ceny.3. Usnesením ze dne 29. 10. 2024 č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 27. 11. 2024, soud dle § 107a odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), připustil, aby z řízení vystoupila žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , a na její místo vstoupil do řízení nabyvatel práva společnost , Anonymizováno, IČO , IČO, , se sídlem , adresa, .4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v žalobě, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.5. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla, k žádosti žalované z téhož dne, dne 3. 11. 2022 ve smyslu § 2395 občanského zákoníku řádně uzavřena smlouva o úvěru, kombinovaná se smlouvou o pojištění úvěr splácet. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 77 000 Kč. Spotřebitelský úvěr se žalovaná zavázala splácet v 72 měsíčních splátkách po 1 702,23 Kč spolu s měsíční splátkou pojistného ve výši 188 Kč, celkem částkou 1 890,23 Kč měsíčně, vždy ke každému 18. dni v měsíci, , počínaje dnem 18. 12. 2022, včetně úroků ve výši 16,75 % ročně, poplatků za bankovní služby, poplatku za pojištění úvěru a poplatků za případně odeslané upomínky. Poplatky, včetně poplatků ve výši 600 Kč za zaslání každé upomínky, a ve výši 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný, byly sjednány v čl. III. odst. 4 Smlouvy o úvěru a v sazebníku poplatků. Přípisem ze dne 23. 8. 2023 nazvaným „Oznámení o prohlášení úvěru za splatný“ banka žalovanou informovala, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. , č. účtu, na částku 77.000,00 Kč za splatný ke dni 21. 8. 2023 a na to, že současně zaniká pojištění u BNP Paribas Cardif pojišťovna, a. s.. Sdělila, že ke dni 23. 8. 2023 dluží na jistině úvěru částku 74 997,42 Kč, na smluvním úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti 5 337,70 Kč, úroky z prodlení ve výši 224,70 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu + dlužné náklady upomínání: 3 340 Kč a další náklady upomínání ve výši 300 Kč, celkem částku 84 199,82 Kč. V souladu s ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku tak žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru, pojistného a sankcí, plynoucích z příslušných ustanovení obchodních podmínek a sazebníku poplatků. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 9. 2024 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni s účinností ke dni dne 24. 9. 2024. Žalovaná patrně neuhradila nic, a to ani na základě zaslané předžalobní upomínky právního zástupce předchůdce žalobkyně ze dne 31. 1. 2024.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.Dle ustanovení § 2758 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak.Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.7. Soud má za prokázané, že předchůdkyně žalobkyně ve smyslu shora uvedených ustanovení uzavřela, po řádném posouzení její úvěruschopnosti, se žalovanou dne 3. 11. 2022 smlouva o úvěru, kombinovanou se smlouvou o pojištění schopnosti úvěr splácet, a že žalovaná na jejím základě prostředky i převzala. Byly dohodnuty úroky z úvěru ve smyslu § 2395 občanského