10 C 259/2024-20 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 290 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. března 2024, uzavřené se společností , právnická osoba, ., která pohledávku nabyla od původního věřitele – společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . Tato pohledávka vznikla ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 21. prosince 2022 mezi původním věřitelem a žalovaným, fyzickou osobou nepodnikající. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, se splatností nejpozději dne 20. ledna 2023. Úvěr byl poskytnut prostřednictvím webového rozhraní www., Anonymizováno, .cz převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěru nebyl dosud uhrazen. Před podáním žaloby se žalobce pokusil žalovaného kontaktovat telefonicky, bez úspěchu. Následně byla dne 4. dubna 2024 odeslána písemná upomínka právním zástupcem žalobce. Předmětem žaloby je vymáhání částky ve výši 14 290 Kč, která se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru dle smlouvy ve výši 3 994,11 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 295,89 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru zahrnuje administrativní náklady, náklady spojené s nesplácením úvěrů a marži věřitele. Žalovaný dal souhlas se zpracováním osobních údajů a byl prověřen v několika registrech (ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI), přičemž nebyly zjištěny důvody k pochybnostem o jeho úvěruschopnosti. Výzva k plnění dle § 142a o.s.ř. byla žalovanému zaslána dne 4. dubna 2024.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Z předložených listin plyne, že právní předchůdce žalobkyně, společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, ., uzavřela se žalovaným dne 21. 12. 2022 smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit včetně příslušenství (smluvního úroku ve výši 295,89 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 994,11 Kč) částku 14 290 Kč do 20. 1. 2023. Žalovaný obdržel předsmluvní informace na formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel – společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., IČ , IČO, , smlouvou ze dne 18. 3. 2024 společnosti , právnická osoba, ., IČ , IČO, . Žalobkyně pak nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. března 2024, uzavřené se společností , právnická osoba, .. Právní zástupce žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, kombinovanou s oznámením o postoupení pohledávky, ze dne 4. 4. 2024.4. Podle § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (1) Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. (2) Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. (3) Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 téhož zákona úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Dle § 2399 zákona (1) Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (2) Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.5. Po zhodnocení výše citovaných důkazů, a s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel a žalovaný coby spotřebitel; § 1810 o. z.) byla, po řádném vyhodnocení úvěruschopnosti, platně uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovanému byl dne 21. 12. 2022 poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl vrátit do 20. 1. 2023, včetně sjednaného příslušenství. Pohledávka za žalovaným byla postoupena původním věřitelem Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 3. 2024 společnosti , právnická osoba, , IČ , IČO, , která na základě Smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené téhož dne pohledávku postoupila žalobkyni. Žalobkyně tak je aktivně legitimována k vymáhání tohoto dluhu. Jelikož je soud přesvědčen, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, octl se s placením dluhu v prodlení. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 290 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.