10 C 42/2025-24 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 15 534,71 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektrické energie v období od 28. 11. 2021 do 27. 2. 2022 v odběrném místě , adresa, . Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které mu byla na uvedeném odběrném místě dodávána elektřina, a za uvedené období mu byla vyúčtována cena dodané energie v celkové výši 18 034,71 Kč, z níž po započtení přijaté platby ve výši 2 500,00 Kč zůstal nedoplatek 15 534,71 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 došlo k postoupení pohledávky na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 27. 9. 2024.2. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 26. 11. 2021 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a žalovaným plyne, že společnost , právnická osoba, . se zavázala umožnit odběr elektřiny v odběrném místě , adresa, , a žalovaný se zavázal za realizovaný odběr elektrické energie zaplatit kupní cenu dle platného ceníku v souladu s Všeobecnými obchodními podmínkami, které jsou přílohou výše uvedené smlouvy. Z faktury č. , hodnota, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 15 534,71 Kč za spotřebu elektřiny v období od 28. 11. 2021 do 27. 2. 2022, a to se splatností do 4. 4. 2022. Dle smlouvy mezi , právnická osoba, . a žalobcem ze dne 13. 10. 2017 byly pohledávky za žalovaného z výše uvedené smlouvy postoupeny s účinností k datu 24. 9. 2024, přičemž postoupení bylo žalovanému oznámeno sdělením ze dne 27. 9. 2024. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobce byla žalovanému zaslána rovněž s datem 27. 9. 2024.4. Podle ustanovení § 50 odst. , právnická osoba, zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel dodávat elektřinu vymezenou výkonem, množstvím a časovým průběhem jinému účastníku trhu s elektřinou a tento jiný účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ně dohodnutou cenu, nebo, jedná-li se o chráněného zákazníka nebo konečného zákazníka využívajícího dodavatele poslední instance, cenu regulovanou. Smlouva o dodávce elektřiny musí obsahovat dobu trvání smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny domácnostem a malým zákazníkům jsou obchodní podmínky, které musí obsahovat podrobnosti k zahájení průběhu a ukončení dodávky elektřiny, k měření spotřeby elektřiny, k vyúčtování a způsobu úhrady a postupu pro řešení sporu.5. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením, přičemž žalovaný své povinnosti vyplývající z této smlouvy řádně a včas nesplnil, když neuhradil výše uvedenou fakturovanou cenu za odebrané energie. Soud přiznal právo na zaplacení dlužné částky žalobkyni, neboť má za prokázané, že došlo k platnému postoupení pohledávky. Protože dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena řádně a včas, a protože soud shledal žalobu důvodnou, vyhověl jí i co do úroku z prodlení, stanoveného v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb..6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 534,71 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.