3 C 20/2025-61 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužné částky, představující smluvní pokutu s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne , datum, . Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 100 000 Kč. S ohledem na neplnění závazků žalovaným žalobce následně úvěr zesplatnil s tím, že požadoval úhradu částky 80 126,39 Kč jako nové jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru, přirostlých ke dni zesplatnění úvěru. Mimo to žalobce požadoval také úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru až do jejího zaplacení. Zdejší soud ve věci , spisová značka, rozsudkem ze dne , datum, uložil žalovanému povinnost uhradit částku, představující smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč a 31 472,05 Kč. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny však trvalo i po datu , datum, . Tzn. žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny úvěru za následující období. Žalovaný proto dluží žalobci částku dlužnou, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí.2. Žalovaný byl v řízení zastoupen opatrovnicí dle § 29 odst. 3 o.s.ř., neboť současné bydliště žalovaného se soudu nepodařilo zjistit.3. Opatrovnice žalovaného s ohledem na provedené důkazy poukázala na to, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná pro výši smluvního úroku, sjednaného ve smlouvě a dalších poplatků. Dala na zvážení soudu, zda nárok na zaplacení doplatku smluvní pokuty je oprávněný ze strany žalobce a ponechala rozhodnutí ve věci na zvážení soudu.4. Dle ustanovení § 2395 o.z. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Dle ustanovení § 2048 odst. 1 o.z. - jestliže si strany pro případ porušení smluvené povinnosti ujednají smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění, než peněžitém.6. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč s celkovou splatnou částkou 189 396 Kč. Daná částka byla splatná po splátkách 10 522 Kč měsíčně s tím, že smluvní úrok byl sjednán ve výši 146,25% p.a. Dle bodu 6-6.1 smlouvy v případě prodlení žalovaného měl žalobce právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou se ocitl žalovaný v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6- 6.2 smlouvy měl žalobce také právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Dle bodu 6- 6.4 smlouvy bylo mezi účastníky ujednáno, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru. Dle bodu 6- 6.5 smlouvy po zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný byl uvědoměn oznámením ze dne , datum, , že došlo k zesplatnění úvěru, kdy celková dlužná částka činila 99 945 Kč a měla být uhrazena do 10 dnů od data odeslání uvedeného oznámení. Žalovaný byl upomínán dne , datum, právní zástupkyní žalobce o úhradu dlužné částky ve výši 17 030,95 Kč, avšak bezvýsledně. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, vyplývá, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 55 867,05 Kč s příslušenstvím, citovaných v tomto rozhodnutí a dále smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč a ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny kapitalizované částkou 31 472,05 Kč. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě dospěl v uvedeném řízení soud k závěru, že sjednaná smluvní pokuta je přiměřená a je v souladu se směrnicí rady 93/13/EHS ze dne , datum, . Proto smluvní pokutu žalobci přiznal.7. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování, k citovaným ustanovením výše uvedeného právního předpisu a k ustanovení § 1810 a následujících o.z. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce vyhovět nelze. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a to ujednání o úhradě celkové dlužné částky ve výši 189 396 Kč, poté kdy žalovanému byla vyplacena jistina úvěru ve výši 100 000 Kč, dále na obsah ujednání v čl. 6 bodu 6.4 smlouvy, kdy ke dni zesplatnění úvěru byla vytvořena nová jistina úvěru, která zahrnovala nezaplacenou původní jistinu úvěru do dne zesplatnění a smluvní úrok z této částky a následně na sankce, které byly účtovány žalobcem žalovanému pro nezaplacení celkové částky, vymezené ve smlouvě o úvěru. S poukazem na tato ujednání byla shledána daná smlouva o úvěru jako zcela neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 o.z.. Ujednání o celkové splatné částce ve výši 189 396 Kč při poskytnutí jistiny ve výši 100 000 Kč, dále vytvoření nové jistiny úvěru včetně započítání smluvního úroku a stanovení následných sankcí pro prodlení nelze oddělit od ostatních smluvních ujednání a okolností, za nichž k uzavření smlouvy o úvěru došlo. Smlouvu o úvěru proto soud posoudil jako celek, neboť tato smlouva byla vytvořena za stavu, kdy účastníci tento nedělitelný celek akceptovali a veškeré závazky žalovaného byly začleněny do obsahu uvedené smlouvy. Dále je nutno dodat, že smlouva o úvěru byla sjednána v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností mezi účastníky a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která byla při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení a které soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu, což je žalovaný. Proto byla uvedená smlouva o úvěru soudem vyhodnocena jako absolutně neplatná s tím, že žalovanému z této smlouvy vzniklo bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., kdy zůstatek původní jistiny mu byl uložen k úhradě již v rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy žalovaný úhradu těchto nákladů nepožadoval.9. Současně byla žalovanému uložena povinnost za zastupování opatrovníkem zaplatit ČS státu-Okresnímu soudu v Tachově náklady, které vyúčtoval opatrovník v částce, která je citována ve výroku III tohoto rozhodnutí.