3 C 204/2025-62 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužných částek s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli pod číslem , hodnota, smlouvu o úvěru, kterou žalovaný podepsal dne , datum, . Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč, splatných ve splátkovém režimu ve výši 3 608 Kč měsíčně. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaný na závazek ze smlouvy uhradil celkově částku ve čtyřech platbách v časovém období od , datum, do , datum, 2 739,38 Kč s tím, že zůstatek zůstal neuhrazen. K datu , datum, žalobce úvěr zesplatnil z důvodu porušení povinností ze smlouvy.2. Žalovaný se z ústního jednání omluvil a souhlasil s jednáním bez jeho osobní účasti. Toho času se zdržuje v zahraničí. Předvolání k ústnímu jednání bylo doručeno žalovanému do datové schránky. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného.3. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky, jedná se o věc s cizím prvkem. Soud proto v souvislosti s příslušností postupoval dle nařízení Evropského parlamentu a Rady EU číslo 1215/2012 ze dne , datum, , kapitoly II, oddílu 2, článku 7, bodu 1a. Rozhodným právem je dle nařízení Evropského parlamentu a Rady ES číslo 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) právní řád České republiky.4. Dle ustanovení § 2395 o.z. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 60 000 Kč s celkovou splatnou částkou ve výši 173 184 Kč. Daná částka byla splatná v měsíčních splátkách po 3 608 Kč s tím, že smluvní úrok byl vymezen ve výši 66,80% p.a. V článku 6 smlouvy byly vymezeny sankce v případě prodlení žalovaného a to v bodě 6.1 smluvní pokuta v případě prodlení s úhradou kterékoliv splátky případně části o délce 30 dnů ve výši 499 Kč za každou splátku, dále dle bodu 6.2 měl dle smlouvy žalobce právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, dále dle bodu 6.4, kdy ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru a dále dle bodu 6.5 měl žalobce právo účtovat také, pokud nebyla zaplacena nová jistina úvěru, smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Dle údajů žalobce žalovaný na závazek ze smlouvy uhradil pouze částku 2 739,38 Kč, zůstatek zůstal neuhrazen. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému výzvu k úhradě nezaplacených splátek úvěru s upozorněním, že pokud dané splátky v rozmezí od splátky číslo , hodnota, do splátky číslo , hodnota, nebudou uhrazeny, žalobce úvěr zesplatní. Z dokladu o vyplacení úvěru / č.l. 27 spisu/ vyplývá, že dne , datum, byla vyplacena částka 60 000 Kč na číslo účtu, uvedené ve smlouvě o úvěru a to , č. účtu, . Dne , datum, oznámil žalobce žalovanému zesplatnění úvěru s tím, že žalovaný byl povinen okamžitě uhradit veškeré závazky ze smlouvy o úvěru.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Žalovanému byla proto uložena povinnost uhradit částku ve výši 57 260,62 Kč, která je zůstatkem jistiny úvěru, která byla žalovanému poskytnuta v původní výši 60 000 Kč po částečné úhradě ve výši 2 739,20 38 Kč ze strany žalovaného. Současně s danou částkou soud uložil žalovanému s ohledem na prodlení s její úhradou uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle paragrafu 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku I tohoto rozsudku, byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.7. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru a to ujednání o úhradě celkové dlužné částky ve výši 173 184 Kč poté, kdy žalovanému byla vyplacena pouze jistina úvěru v částce 60 000 Kč, dále na obsah smlouvy článku 6 bodu 6.4, kdy ke dni zesplatnění úvěru byla vytvořena nová jistina úvěru, která zahrnovala nezaplacenou původní jistinu úvěru do dne zesplatnění a smluvní úrok z této částky a následně na sankce, které byly účtovány žalobcem žalovanému pro nezaplacení celkové částky, vymezené smlouvou o úvěru. S poukazem na tato ujednání byla shledána daná smlouva o úvěru jako zcela neplatná dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 1 odst. 2 o.z. Ujednání o celkové splatné částce ve výši 173 084 Kč při poskytnutí jistiny ve výši 60 000 Kč, dále vytvoření nové jistiny úvěru včetně započítání smluvního úroku a stanovení následných sankcí pro prodlení nelze oddělit od ostatních smluvních ujednání a okolností, za nichž k uzavření smlouvy o úvěru došlo. Smlouvu o úvěru proto soud posoudil jako celek, neboť tato smlouva byla vytvořena za stavu, kdy účastníci tento nedělitelný celek akceptovali a veškeré závazky žalovaného byly začleněny do obsahu uvedené smlouvy. Smlouva o úvěru byla sjednána také v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností a vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která byla při uzavření smlouvy v objektivně slabším postavení a které soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu, což je žalovaný. Proto byla smlouva o úvěru vyhodnocena jako absolutně neplatná s tím, že žalovanému z této smlouvy vzniklo pouze bezdůvodné obohacení dle § 2991 o.z., kdy částka, kterou má žalovaný uhradit ve výši 57 260,62 Kč, je zůstatkem původní poskytnuté jistiny úvěru po částečné úhradě ze strany žalovaného.8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. s odkazem na procesní výsledek řízení, kdy účastníci, a to každý z nich, byli ve věci úspěšní pouze zčásti.