3 C 325/2024-103 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném o zaplacení dlužných částek s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci sdělil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, , kdy byl žalovanému poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že částka 27 500 Kč byla převedena v souladu se smlouvou na účet žalovaného a částka 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Celková částka činila 46 000 Kč a společně s úroky měla být hrazena ve 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč, splatných vždy do každého dvacátého dne v měsíci. První splátka byla dohodnuta na den , datum, . Žalovaný úvěr řádným způsobem nesplácel. Z tohoto důvodu došlo ze strany žalobce k zesplatnění úvěru oznámením ze dne , datum, . Dlužná jistina činí částku 28 564 Kč a dluh na jistině (úmoru) částku 1 436 Kč. Dále žalobce požaduje úhradu částky 2 013 Kč jako úroky, částku 300 Kč na účelně vynaložených nákladech, částku 1 497 Kč jako smluvní pokutu dle článku IV bodu 2 písm. c) smlouvy o úvěru (3 x 499 Kč) a dále částku 1 536 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 denně ode dne zesplatnění z neuhrazených splátek za časové období od , datum, do , datum, .2. Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o.s.ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.3. Dle ustanovení § 2395 o.z. - smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky., právnická osoba, daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě níž se zavázal žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že částka 27 500 Kč měla být poskytnuta žalovanému a částka 2 500 Kč byla provizí zprostředkovateli. Smluvní úrok byl sjednán ve výši 27,28% p.a.. Celková částka k zaplacení činila 46 000 Kč. Datum první splátky byl vymezen na den , datum, a datum poslední splátky na den , datum, . Výše splátky činila 1 150 Kč měsíčně. Současně byly mezi účastníky ujednány smluvní sankce pro případ prodlení žalovaného s úhradou úvěru a to v oddíle II bodě 2 písm. a), písm. b) a písm. c) smlouvy o úvěru. Z dokladu / č.l. 60 spisu - potvrzení o provedené transakci / ze dne , datum, vyplývá, že částka 2 500 Kč jako provize byla zaslána na účet , č. účtu, , a to ze strany , Jméno žalobce, . jako žalobce. Z dokladu / č.l. 59 spisu/ vyplývá, že žalobce zaslal dne , datum, na účet žalovaného , č. účtu, částku 27 500 Kč. Z písemného sdělení právního zástupce žalobce ze dne , datum, je patrno, že žalovaný byl uvědoměn o zesplatnění úvěrové smlouvy dne , datum, a k úhradě dlužné částky, která činila 32 013 Kč, smluvní pokuty v částce 1 497 Kč a upomínacích nákladů v částce 300 Kč, bezvýsledně.5. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovanému ustanovení výše uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce lze vyhovět pouze zčásti a to tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Tzn. soud uložil žalovanému zaplatit jistinu úvěru, která mu byla poskytnuta ze strany žalobce ve výši částky 27 500 Kč současně s příslušenstvím pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. když výši reposazby stanovuje Česká národní banka.6. Co do zbytku a to tak, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, byl návrh žalobce jako nedůvodný zamítnut. Zde soud poukazuje na znění smlouvy o úvěru, jejíž ujednání o provizi, kterou měl zaplatit žalovaný je v rozporu s dobrými mravy dle ustanovení § 1 odst. 2 o.z. s tím, že daná smlouva je z uvedeného důvodu dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. zcela neplatná. Proto žalobci přísluší pouze bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. , jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku.7. S odkazem na ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. soud uložil žalovanému uhradit žalobci náklady řízení, neboť žalobce byl zčásti úspěšný ve věci a to ve výši 2 088,50 Kč (úspěch ve věci ve výši 77,80% z celku), když náklady řízení v případě plného úspěchu ve věci se sestávaly z částky 1 414 Kč jako zaplaceného soudního poplatku, dále 2 úkonů á 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. a) , b) bod 2 vyhlášky č. 177/96 Sb., jednoho půl úkonu á 150 Kč dle shodného ustanovení, 3 režijních paušálů á 100 Kč dle odst. 5 písm. a) shora citovaného paragrafu shodné vyhlášky s tím že zůstatek tvoří 21% DPH ve výši 220,50 Kč.8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.