3 C 62/2025-58 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalované o zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených v záhlaví tohoto rozhodnutí. K dané věci po změně sdělil, že původní věřitel Cofidis s.r.o., IČ: , IČO, uzavřel s žalovanou dne , datum, pod číslem , hodnota, smlouvu o úvěru, na základě níž poskytl daný věřitel žalované úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč, z něhož žalovaná čerpala částku 21 990 Kč na koupi mobilu značky iPhone. Původní věřitel se dále zavázal, že při splnění podmínek poskytne žalované spotřebitelský úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Limit však poskytl původní věřitel žalované ve výši 80 000 Kč. Z vyčerpané částky úvěru se žalovaná zavázala zaplatit úroky, sjednané v sazebníku. Ke dni , datum, z důvodu nezaplacení dvou splátek úvěru původní věřitel nezaplacený dluh z úvěrové smlouvy zesplatnil s tím, že k datu , datum, činila dlužná částka 89 275,49 Kč. Ode dne následujícího, to je od , datum, , žalobce žádal také úhradu smluvního úroku ve výši 19 % p.a. z částky 79 999,32 Kč až do zaplacení. Žalovaná však zůstatek úvěru nezaplatila. Následně pohledávka z úvěrové smlouvy byla ze strany původního věřitele , právnická osoba, ., dříve s.r.o., na základě smlouvy ze dne , datum, postoupena žalobci jako novému věřiteli s účinností ke dni , datum, . Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky uhradila 163 871 Kč. Žalobce požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši 79 999,32 Kč, dlužných poplatků v částce 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 33 329,73 Kč, což tvoří v součtu částku dlužnou 115 829,05 Kč.2. Žalované byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114a o. s. ř., ke které se nevyjádřila. Dále byla žalované zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala s tím, že žalobce se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. vyjádřil kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.3. Dle ustanovení § 1879 o. z. - věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvu jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).4. Dle ustanovení § 1882 odst. 1 o. z. - dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.5. V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že původní věřitel společnost Cofidis s.r.o., sídlem , adresa, , IČ: , IČO, uzavřela s žalovanou dne , datum, pod číslem , hodnota, smlouvu o úvěru, na základě níž daný věřitel poskytl žalované úvěr s úvěrovým limitem 30 000 Kč s tím, že z tohoto limitu vyčerpala žalovaná částku 21 990 Kč v souvislosti s nákupem mobilního telefonu iPhone. Smluvní úrok byl tehdy sjednán ve výši 18,86 % p.a. Dále se původní věřitel zavázal, že žalované při splnění podmínek poskytne úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu u původního věřitele (č.l. 43 a 43/2 spisu) vyplývá, že žalovaná neuhradila zůstatek úvěru, který jí poskytl původní věřitel ve výši 89 275,49 Kč s tím, že vyčerpala celkovou částku 193 430 Kč. Žalovaná byla dne , datum, uvědoměna původním věřitelem o odstoupení od smlouvy číslo , hodnota, z důvodu, že řádně nezaplatila 2 úvěrové splátky po dobu delší tří měsíců s tím, že tehdy dluh činil 89 275,49 Kč ke dni odstoupení. Následně na základě smlouvy ze dne , datum, s účinností k témuž dni, jejíž součástí je i seznam postupovaných pohledávek, byla pohledávka za žalovanou ze strany původního věřitele pod číslem smlouvy o úvěru postoupena žalobci. O tomto byla žalovaná uvědoměna výzvou k úhradě dlužné částky právního zástupce žalobce s tím, že k datu , datum, činila dlužná částka 168 563,18 Kč a měla být uhrazena nejpozději do , datum, , takto se nestalo.6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a k citovaným ustanovením shora uvedeného právního předpisu dospěl soud k závěru, že návrhu žalobce je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že pohledávka původního věřitele ve výši dlužné částky byla platně smluvně za žalovanou postoupena žalobci. Proto soud uložil žalované uhradit dlužnou částku jako postoupenou pohledávku současně se smluvním úrokem, vyplývajícím ze sazebníku poplatků původního věřitele ve výši 19 % p.a. a dále s poukazem na prodlení s úhradou dlužné částky ze strany žalované jí byla uložena povinnost uhradit úrok z prodlení dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka.7. S odkazem na procesní výsledek řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) byla žalobci jako zcela úspěšnému ve věci na nákladech řízení přiznána částka ve výši 26 559,2 Kč, sestávající se z částky 4 634 Kč jako zaplaceného soudního poplatku, dále 3 úkonů á 5 740 Kč, přiznaných dle ustanovení § 7, bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů á 300 Kč dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky s účinností do , datum, s tím, že zůstatek tvoří 21 % DPH - § 137 odst. 3 o. s. ř.8. Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalované vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.