4 C 12/2025-15 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit částku uvedenou v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná jako vlastník nebo provozovatel osobního automobilu registrační značky , SPZ, , neměla v období od , datum, do , datum, , sjednáno k tomuto vozidlu pojištění odpovědnosti dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“). Vozidlo tak bylo nepojištěno 150 dní. Žalobce žádal zaplacení částky , částka, (počet dnů x denní sazba, tj. , částka, dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši , částka, . Žalovaná byla vyzvána předžalobní upomínkou, splatnost příspěvku nastala dne , datum, .2. Žalovaná na výzvu, která jí byla doručena, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyjádřila k žalobě, nereagovala. Žalobce i žalovaná dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Žalovaná netvrdila ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. ani neprokázala ve smyslu § 120 odst. 1 o.s.ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení žalobce a předložených důkazů.4. Z výzvy žalobce ze dne , datum, , ve které jsou zachyceny údaje o vozidle, provozovateli, počtu dnů nepojištění a výši příspěvku a upomínek žalobce ze dne , datum, a , datum, , má soud za prokázané, že žalovaná v době vymezené v žalobě, byla provozovatelem předmětného vozidla registrační značky , SPZ, , přičemž v tomto období nebylo vozidlo předmětem pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná byla vyzývána k úhradě vyčíslené dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce, na kterou nereagovala.5. Podle § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“) nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona.6. Podle § 3 odst. 2 POPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.7. Podle § 4 odst. 1 POPV vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.8. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 417/2017 Sb., kterou se provádí POPV, se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 POPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši , částka, . Dle § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů , právnická osoba, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 POPV , částka, .9. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu. Žalobce tvrdil a prokázal, že žalovaná byla v rozhodné době provozovatelem předmětného vozidla a žalovanou nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měla vozidlo pojištěné z hlediska odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo pojištěno nebylo, ač dle § 1 odst. 2 POPV pojištěno být muselo, má žalobce vůči žalované právo na příspěvek, jehož výše odpovídá vyhlášce č. 417/2017 Sb. Žalovaná tento příspěvek neuhradila, ač k tomu byla žalobcem vyzvána. Soud přiznal žalobci dle § 4 odst. 4 POPV ve spojení s § 2a vyhlášky č. 417/2017 Sb. taktéž právo na náklady za uplatnění nároku ve výši , částka, . Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobci přiznal i právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu dle § 142 odst. l o.s.ř. vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku , částka, dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměny advokáta za 3 úkony právní služby (za převzetí věci, žalobu a předžalobní výzvu) po , částka, dle § 14b odst. 1 AT a 3 náhrady hotových výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši , částka, má žalovaná dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce.