4 C 202/2025-21 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodávala žalovanému elektrickou energii do odběrného místa , adresa, . Žalovanému byla vystavena faktura za poskytnuté služby, a to faktura č. , hodnota, za období od , datum, do , datum, na částku 543,81 Kč se splatností , datum, . Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou smluvních závazků a právní předchůdce žalobce byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Dále žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na jejímž základě dodávala žalovanému plyn do odběrného místa , adresa, . Žalovanému byla vystavena faktura za poskytnuté služby, a to faktura č. , hodnota, za období od , datum, do , datum, na částku 13 188,78 Kč se splatností , datum, . Na tuto fakturu byla provedena částečná úhrada ve výši 679,60 Kč a dlužná částka činí 12 509,18 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byly pohledávky postoupeny žalobci s účinností ke dni , datum, , kdy byla zaplacena kupní cena na účet postupitele. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne , datum, a téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k plnění.2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, byl proto usnesením zrušen. Na výzvu, aby se ve smyslu § 114a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyjádřil k žalobě, nereagoval. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.3. Soud má ze Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne , datum, za prokázané, že na základě tohoto smluvního vztahu dodával právní předchůdce žalobce žalovanému elektřinu na odběrné místo , adresa, . Z faktury č. , hodnota, , se splatností dne , datum, má soud za prokázané, že žalovanému byla vyúčtována dodávka elektřiny za období od , datum, do , datum, ve výši 543,81 Kč. Ze Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, má soud za prokázané, že na základě tohoto smluvního vztahu dodával právní předchůdce žalobce žalovanému plyn na odběrné místo , adresa, . Z faktury č. , hodnota, , se splatností dne , datum, má soud za prokázané, že žalovanému byla vyúčtována dodávka plynu za období od , datum, do , datum, ve výši 13 188,78 Kč. Dle žalobce na tuto fakturu uhradil žalovaný částku 679,60 Kč a k úhradě zbývá částka 12 509,18 Kč. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně dodatků a přílohy má soud za prokázané, že předmětné pohledávky byly postoupeny společností , právnická osoba, na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne , datum, a téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka. Na dlužnou částku neuhradil žalovaný ničeho.4. Podle ustanovení § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).5. Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.6. V řízení žalobce listinnými důkazy, a to smlouvou o postoupení pohledávky a přílohou, která obsahuje seznam postoupených pohledávek, prokázal, že je ve sporu aktivně legitimován.7. Vzniklé právní vztahy mezi právním předchůdcem žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřených kupních smluv podle § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) za podmínek stanovených zejména § 50 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla právnímu předchůdci žalobce jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému elektrickou energii a plyn při současné povinnosti žalovaného hradit jejich cenu. V uvedeném rozsahu však žalovaný tuto povinnost nesplnil, čímž se dostal do prodlení a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo žádat od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po splatnosti předmětné faktury, úroky z prodlení dle 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch a soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměně advokáta za 2 úkony právní služby (převzetí věci, výzva k plnění) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT ve znění účinném do , datum, a za 1 úkon právní služby (žaloba) po 400 Kč dle § 14b odst. 1 AT ve znění účinném od , datum, v celkové výši 1 000 Kč a 3 náhradách hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 AT v celkové výši 300 Kč. K nákladům řízení patří i daň z přidané hodnoty výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobce. Celkové náklady řízení činí 2 373 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta žalobce. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobce jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení data uzavření smlouvy a odběrného místa, a označení faktury, kterou byly odebrané služby vyúčtovány. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b AT.