5 C 169/2024-25 — Okresní soud v Tachově

Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky s příslušenstvím, uvedených ve výroku tohoto rozhodnutí. K dané věci uvedla, že žalobkyně zjistila z registru silničních vozidel, že osobní automobil RZ , SPZ, je evidován jako provozovaný s tím, že žalovaný jako vlastník – provozovatel neměl od , datum, do , datum, sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Z uvedeného důvodu vznikl žalobkyni nárok na příspěvek, a to v částce , částka, za 238 dní, kdy žalovaný nebyl pojištěn s tím, že zůstatek ve výši , částka, tvoří poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva.Žalovanému byla zaslána na adresu, uvedenou v záhlaví tohoto rozhodnutí, výzva ve smyslu ustanovení § 114 a o. s. ř., ke které se nevyjádřil. Dále byla žalovanému zaslána výzva ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. s žádostí, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zda se vzdává práva na projednání věci před soudem. Na tuto výzvu žalovaný nereagoval. Žalobkyně se ohledně výzvy ve smyslu ustanovení § 115 a o. s. ř. vyjádřila kladně již v návrhu na zahájení řízení. Proto soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání a bez přítomnosti účastníků.V daném případě po provedeném důkazním řízení soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván žalobkyní dne , datum, k úhradě příspěvku do garančního fondu za motorové vozidlo RZ , SPZ, za časové období od , datum, do , datum, (238 dní nepojištění). Příspěvek byl vyčíslen částkou , částka, . Následně byl žalovaný uvědoměn žalobkyní na nedoplatek příspěvku do garančního fondu v částce , částka, , bezvýsledně. Dále byl žalovaný upomínán právní zástupkyní žalobkyně o zaplacení dlužné částky ve výši částky žalované, taktéž bezvýsledně.Po zhodnocení shora uvedených skutečností s přihlédnutím k obsahu provedeného dokazování a ustanovení § 4 odst. 1, odst. 3 a odst. 4 zákona č. 168/99 Sb. dospěl soud k závěru, že návrhu žalobkyně je možno vyhovět. Rozhodnutí soudu vychází ze skutečnosti, že v daném řízení bylo prokázáno, že žalovaný jako vlastník – provozovatel vozidla, specifikovaného výše, neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z uvedeného důvodu mu žalobkyně vyměřila příspěvek související s nepojištěným vozidlem, specifikovaný shora, který žalovaný neuhradil. Proto soud uložil žalovanému zaplatit částku , částka, jako příspěvek za nepojištěné vozidlo a dále částku , částka, jako poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva, kdy v součtu dané částky činí částku žalovanou. Dále soud uložil žalovanému uhradit také příslušenství pohledávky ve formě úroku z prodlení v zákonné výši dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kdy výši reposazby stanovuje Česká národní banka, a to pro prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky.Splatnost dlužné částky s příslušenstvím a nákladů řízení byla žalovanému vymezena ve lhůtě, která je v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .