5 C 90/2025-24 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost k zaplacení částky ve výši 56 955,93 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne , datum, bylo kontrolou pracovníků společnosti , právnická osoba, ., zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, zjištěno, že žalovaný na odběrném místě , adresa, (dále jen „odběrné místo“) provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy a žalobkyně má proto nárok na náhradu vzniklé škody. Dne , datum, byla ze strany obchodníka v uvedeném odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Následně byl vystaven příkaz k demontáži elektroměru č. , hodnota, , který však z důvodu nepřístupnosti odběrného místa nemohl být proveden. Smlouva na distribuci elektřiny byla administrativně ukončena stanovením náhradních hodnot k datu , datum, VT 29 300 Wh a NT 41 098 kWh. Dne , datum, byl zjištěn odběr elektřiny bez řádné smlouvy a stav elektroměru při demontáži byl VT 31 887 kWh a NT 42 673 kWh. Celková doba neoprávněného odběru činila 83 dnů. Dlužná částka se skládá z náhrady škody za neoprávněný odběr zjištěný dne , datum, ve výši 43 633,79 Kč, plateb za příkon ve výši 676,44 Kč a náhrady nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 12 645,71 Kč. Na dlužnou částku byla vystavena faktura č. , hodnota, se splatností , datum, . Žalovaný dlužnou částku neuhradil.2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o. s. ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Žalovaný netvrdil ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. ani neprokázal ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. existenci skutečností, které by zčásti nebo zcela vyvracely žalobou uplatněný nárok. Soud tak vycházel z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní.5. Z předložených listin má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla , datum, uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí. Odběrným místem bylo , adresa, . Tato smlouva byla ukončena k , datum, . Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne , datum, bylo zjištěno, že došlo k demontáži nepřístupného elektroměru a odběrné místo bylo zajištěno. Z oznámení žalobkyně o výsledku kontroly odběrného místa vyplývá, že docházelo k neoprávněnému odběru měřícím zařízením a byl demontován elektroměr. Náhrada za neoprávněný odběr elektřiny byl vypočítán takto: Stanovení množství neoprávněně odebrané elektřiny byl stanoven jako rozdíl stavů VT a NT vynásobený cenou za 1 kW, tedy ((31 887 kWh – 29 300 kWh) + (42 673 kWh – 41 098 kWh)) x 10,48385 Kč/kWh, celkem 43 633,79 Kč včetně DPH. Dále stanovení plateb za příkon nebo vyčíslení rozdílu plateb dle skutečné a sjednané hodnoty hlavního jističe dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1. vyhl. č. 359/2020 Sb., ve spojení s příslušným cenovým rozhodnutím ERÚ účinným v době trvání neoprávněného odběru ve výši 676,44 Kč včetně DPH. A náklady za neoprávněný odběr byly vyčísleny částkou 12 645,71 Kč, která představuje souhrn služeb poskytnutých externí společností při provádění kontroly a zjištění situace na místě. Celková částka 56 955,93 Kč pak byla přeúčtována žalovanému fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností , datum, . Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .6. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jen „energetický zákon“, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, přičemž dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.8. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.9. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí, přičemž předmětem této smlouvy bylo odběrné místo , adresa, . Smluvní vztah byl ukončen ke dni , datum, . Po jeho ukončení provedla žalobkyně dne , datum, kontrolní šetření, při němž byl demontován elektroměr, který byl v době ukončení smlouvy nepřístupný, a bylo zjištěno, že odběr elektrické energie nadále probíhal bez řádného měření.10. Z výsledků kontroly, včetně protokolu o kontrole a následného oznámení žalobkyně, soud dovodil, že žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu i po skončení smluvního vztahu, čímž porušil právní předpisy upravující odběr elektrické energie, zejména § 50 energetického zákona, ve spojení s § 16 a násl. vyhlášky. Žalovaný rovněž neposkytl nezbytnou součinnost k demontáži měřicího zařízení, čímž dále porušil své povinnosti vyplývající ze zaniklého smluvního vztahu.11. Žalobkyně následně uplatnila nárok na náhradu škody způsobené neoprávněným odběrem, který řádně vyčíslila a doložila listinnými důkazy. Výpočet zahrnuje: náhradu za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 43 633,79 Kč včetně DPH, paušální náhradu dle cenového rozhodnutí ve výši 676,44 Kč včetně DPH, a náklady na kontrolní šetření ve výši 12 645,71 Kč včetně DPH. Tyto položky byly žalovanému přeúčtovány fakturou č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností , datum, . Existence a doručení faktury nebyly během řízení zpochybněny, žalovaný na výzvy k úhradě nereagoval a dlužnou částku neuhradil.12. Soud má za to, že uplatněný nárok odpovídá skutečnému rozsahu vzniklé škody a byl podložen relevantními důkazy. Proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni také právo na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti uvedené faktury.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 879 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 279 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám žalobkyně. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř..