7 C 101/2025-26 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 28 992 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Emmas , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 400,22 Kč a úrok ve výši 591,78 Kč, a to nejpozději do , datum, . Na základě smluv o postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky, která je předmětem tohoto řízení, z původního věřitele na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 1006C/645734 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 720,18 Kč při řádném splacení úvěru do , datum, , resp. ve výši 8 400,22 Kč při překročení doby splatnosti. Úrok byl sjednán v částce 591,78 Kč, tj. ve výši 36 % ročně a RPSN ve výši 4 330,25 % při řádném splacení úvěru do , datum, , resp. ve výši 9 059,1 % při překročení doby splatnosti. Celková částka 27 331,96 Kč při řádném splacení úvěru do , datum, (při překročení doby splatnosti částka 28 992 Kč) byla splatná v 1 splátce do , datum, .6. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku činila v říjnu 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 8,79 % ročně.7. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám12. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle této částky zaplatit též částku ve výši 6 720,18 Kč při řádném splacení úvěru do , datum, , resp. ve výši 8 400,22 Kč při překročení doby splatnosti, a úrok ve výši 591,78 Kč. Dle názoru soudu částka ve výši 8 992 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 44,96 % (za měsíc) je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. říjnu 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku průměrně 8,79 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 26,37 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím úvěru zaplatit, téměř dosahuje poloviny poskytnuté částky úvěru (za 1 měsíc). Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutým úvěrem, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o úvěru je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.13. Jelikož soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 20 000 Kč a žalovaný neuhradil ničeho. Soud proto žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaný byl prokazatelně vyzván k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne , datum, , tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 3 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od , datum, je tak žalovaný v prodlení.14. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 2 733 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 160 Kč, odměny advokáta za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění do , datum, , za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to žaloba, po 400 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění od , datum, a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto by byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 300 Kč, tj. 273 Kč. Jelikož žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná pouze v částce 20 000 Kč a neúspěšná v částce 8 992 Kč, byla úspěšná v rozsahu 69 % a neúspěšná v rozsahu 31 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 38 %, což odpovídá po zaokrouhlení částce 1 038,50 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a stejně tak i obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu). Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu.16. Lhůta k plnění byla v souladu s §