7 C 122/2025-34 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 256,82 Kč s úrokem a úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , sídlem , adresa, , a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty. Žalovanému byl poskytnut úvěrový limit 20 000 Kč. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celého dluhu. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, . jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovaným. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.2. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalobkyni a žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky informován dopisem ze dne , datum, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru č. , hodnota, a vydání a užívání Karty ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytovala úvěr s úvěrovým rámcem 20 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 22,99 % p. a., RPSN činilo 31,93 %, celková částka splatná spotřebitelem byla sjednána ve výši 23 165,16 Kč.6. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek byl úvěr zesplatněn.7. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky (úvěrový limit) ve výši 20 000 Kč. Žalovaný porušil smluvní povinnosti spočívajících zejména v prodlení s placením povinné minimální splátky o více než 30 dní. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 504 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 931 Kč, odměny advokáta za 2 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění do , datum, , za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to žaloba, po 400 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu ve znění od , datum, a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 300 Kč, tj. 273 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 2 504 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Z rozhodovací praxe je soudu známo, že žaloby podávané jménem žalobkyně jsou prakticky totožné (formulářové) a množství úprav textu s ohledem na množství pojistných produktů, ve kterých dlužné plnění vymáhá, není natolik odlišné. Listiny dokládané k žalobám jsou přinejmenším obdobné a obsah žalob (návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) je v podstatě měněn pouze v rozsahu označení žalovaného, označení čísla formuláře pojistného produktu (smlouvy), pojistného, zániku sjednaného pojištění a uvedení období, ve které vznikl žalovanému dluh. Z tohoto důvodu bylo o nákladech řízení rozhodováno podle § 14b advokátního tarifu.13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.