7 C 317/2024-31 — Okresní soud v Tachově

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 73 871,12 Kč s úrokem, úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 41 220 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 29 811 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 22,32 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 7 200 Kč a poplatku za pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkovou částku představující poskytnutou zápůjčku a poplatky se žalovaná zavázala uhradit v 21 měsíčních splátkách po 3 868 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná od uzavření smlouvy uhradila celkem 3 900 Kč. Žalobkyně uzavřela se společností , právnická osoba, jako původním věřitelem smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovanou. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, osobně, avšak žalovaná na výzvu nereagovala.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne , datum, .5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek ve výši 38 511 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 29 811 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za službu komfortního poskytnutí a splácení ve výši 2 300 Kč a částky za flexibilní splácení ve výši 4 900 Kč. Vedle toho se žalovaná zavázala hradit pojistné za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč. Úrok za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši úrokové sazby 68,80 % ročně a RPSN ve výši 100,88 %. Celkovou částku ve výši 81 220 Kč byla splatná v 21 měsíčních splátkách po 3 868 Kč, poslední splátka pak ve výši 3 860 Kč.6. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 3 900 Kč.7. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let činila v prosinci 2021, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 7,44 % ročně.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, plyne, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení tohoto oznámení. Z podacího lístku plyne, že oznámení bylo žalované odesláno dne , datum, .9. Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, .10. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.11. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.12. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. za podmínek zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též „poplatek“ ve výši 38 511 Kč, který se skládá z kapitalizovaného úroku ve výši 29 811 Kč, částky za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, částky za službu komfortního poskytnutí a splácení ve výši 2 300 Kč a částky za flexibilní splácení ve výši 4 900 Kč. Vedle toho se žalovaná zavázala hradit pojistné za doplňkové pojištění ve výši 2 709 Kč. Dle názoru soudu minimálně celý poplatek ve výši 38 511 Kč nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 96,28 % je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. prosinci 2021, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let průměrně 7,44 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 22,32 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, téměř dosahuje částku zapůjčenou. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.17. Jelikož soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 40 000 Kč a žalovaná uhradila toliko 3 900 Kč. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 36 100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky spojené s výzvou k úhradě ze dne , datum, , když žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení částky až v této výzvě. Odeslání jiné výzvy nebylo podle obsahu spisu doloženo. V souladu s § 573 o. z. bylo oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno po uplynutí tří pracovních dnů od jeho podání dne , datum, , tj. , datum, . V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od , datum, je tak žalovaná v prodlení.18. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.19. O nákladech řízení soud rozhod