ECLI: ECLI:CZ:OSTC:2025:7.C.333.2024.1 Datum: 2025-01-28 Předmět: O zaplacení 17 738 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 114a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb. ["smlouva o zápůjčce""bezdůvodné obohacení"]
O co šlo: O zaplacení 17 738 Kč s příslušenstvím (["§ 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 114a z. č.)
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 17 738 Kč s úrokem z prodlení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 11 400 Kč. Za poskytnutí zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 2 964 Kč. Celková částka ve výši 14 364 Kč byla splatná dne , datum, . Žalobkyně žalované účtovala též účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 500 Kč za celkem pět zaslaných upomínek, tj. celkem 2 500 Kč. Žalované byla vyúčtována v souladu se smlouvou o zápůjčce smluvní pokuta ve výši 0,10 % z dlužné částky ve výši 11 400 Kč za každý den prodlení od , datum, do , datum, (vyhotovení návrhu), tj. 3 374 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatila.2. Soud zaslal žalované na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřila k žalobě. Výzva byla žalované doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaná na výzvu nereagovala.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 11 400 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 964 Kč. Celková částka ve výši 14 364 Kč byla splatná do , datum, . Zápůjční úroková sazba činila 0 %, RPSN 3 726 %. Pro případ prodlení se splacením zápůjčky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,10 % z dlužné částky za každý den prodlení. Ve smlouvě byly sjednány i položky nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka, mj. 500 Kč za každou písemnou upomínku/výzvu k úhradě.5. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu výzvami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . Žalovaná tak byl opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .6. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalované byla dne , datum, vyplacena částka 11 400 Kč.7. Žalovaná neuhradila ničeho.8. Z veřejně dostupné databáze ČNB soud zjistil, že úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku činila v dubnu 2023, tj. v době uzavření smlouvy, průměrně 8,69 % ročně.9. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.11. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.12. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 11 400 Kč a žalovaná se zavázala vedle této částky zaplatit též poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 964 Kč. Dle názoru soudu poplatek za poskytnutí úvěru nepředstavuje nic jiného než úroky, tj. úplatu za poskytnutí peněz. Ujednání o úrocích, které ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 26 % za 30 dní je dle § 580 o. z. ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy, tj. v dubnu 2023, činila dle statistiky ČNB úroková sazba korunových úvěrů poskytovaných domácnostem v ČR na spotřebu s fixací do 1 roku průměrně 8,69 % ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, tj. 26,07 % ročně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Částka, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit, přesahuje čtvrtinu zapůjčené částky, a to pouze za 30 dní zápůjčky peněžních prostředků. Částka, která měla být zaplacena v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou, sice byla sjednána transparentně, avšak ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv s bankovními institucemi. Posuzovaná smlouva o zápůjčce je jednáním, které se příčí dobrým mravům, kdy obsah spotřebitelské smlouvy vytváří zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou ochranu. V daném případě nelze oddělit ujednání o úrocích od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích (poplatku) neposkytla. Soud tedy shledal celou uzavřenou smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 o. z.16. Jelikož soud posoudil smlouvu o zápůjčce jako neplatné právní jednání, může se žalobkyně domáhat poskytnutých peněžních prostředků jako bezdůvodného obohacení z titulu plnění bez právního důvodu. Žalobkyně poskytla žalované částku 11 400 Kč a žalovaná neuhradila ničeho. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobě vyhověl ohledně nesplacené jistiny ve výši 11 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.17. Ve zbývající části soud s ohledem na shora uvedené závěry žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle poměru úspěchu k neúspěchu ve věci. Náklady řízení by v případě plného úspěchu činily částku 2 262 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 810 Kč, odměny advokátky za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Právní zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, proto by byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč. Jelikož žalobkyně ke dni rozhodnutí byla úspěšná pouze v částce 11 400 Kč a neúspěšná v částce 6 338 Kč, byla úspěšná v rozsahu 64,27 % a neúspěšná v rozsahu 35,73 %. Po odečtení těchto dvou hodnot tak má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 28,54 %, což odpovídá po zaokrouhlení částce 646 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokátky žalobkyně.19. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.