ECLI: ECLI:CZ:OSTC:2025:7.C.380.2024.1 Datum: 2025-02-19 Předmět: o 156 391 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 114a z. č. 99/1963 Sb. ["smlouva o úvěru""odstoupení od smlouvy"]
O co šlo: o 156 391 Kč s příslušenstvím (["§ 1 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 49 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č.)
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 156 391 Kč s úrokem z prodlení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 173 000 Kč, přičemž tato částka byla použita na koupi vozidla. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením, ani přes upomínky žalobkyně dlužné částky neuhradil a úvěr tak byl zesplatněn. Žalovaná částka ve výši 156 391 Kč se skládá z pěti neuhrazených předepsaných splátek ve výši 5 397 Kč, zesplatněné jistiny ve výši 102 543 Kč, smluvní pokuty za zrušení úvěrové smlouvy ve výši 10 254 kč, úroku z prodlení ve výši 14 339 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 1 620 Kč a poplatků za odeslání upomínek ve výši 650 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil.2. Žalovaný je občan Bulharska, členského státu Evropské unie, tím je dán mezinárodní prvek. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky je dána článkem 18 bod 2 nařízení 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech podle bydliště žalovaného. Podle článku 6 nařízení č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) je rozhodným právem právní řád České republiky, neboť spotřebitel má na území České republiky své obvyklé bydliště.3. Soud zaslal žalovanému na adresu trvalého bydliště uvedenou v informačním systému základních registrů výzvu, aby se ve smyslu § 114a odst. 2 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) vyjádřil k žalobě. Výzva byla žalovanému doručena dne , datum, na základě tzv. fikce doručení v souladu s § 49 odst. 4 o. s. ř. Žalovaný na výzvu nereagoval.4. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a o. s. ř. žalobkyni i žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl, aniž by nařizoval jednání.5. Z úvěrové smlouvy č. , IBAN, ze dne , datum, soud zjistil, že mezi stranami byl sjednán úvěr na financování koupě vozidla CITRÖEN Jumper. Pořizovací cena vozidla byla 213 000 Kč, výše úvěru činila 173 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr včetně nákladů v celkové výši 259 056 Kč splatit ve 48 měsíčních splátkách po 5 397 Kč s roční úrokovou sazbou ve výši 21,40 %. Pro případ prodlení se splacením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 10 % z dlužné měsíční splátky. Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky včetně sazebníku, v němž byly specifikovány položky nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením dlužníka, mj. 150 Kč za každou upomínku a 200 Kč za odstoupení od smlouvy nebo oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru.6. Z přehledu plateb je patrné, že žalovaný uhradil poslední splátku dne , datum, , i předtím se dostával do prodlení s úhradou jednotlivých splátek.7. Žalovaný byl upomínán k úhradě dlužných splátek dopisem ze dne , datum, , , datum, a , datum, . Žalobkyně žalovanému zaslala dne , datum, dopis se zesplatněním pohledávky vyplývající ze smlouvy o úvěru ke dni , datum, . Žalovaný tak byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne , datum, .8. Soud má za prokázaný skutkový stav, jak je popsán výše.9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., na základě které žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 173 000 Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 259 056 formou 48 splátek po 5 397 Kč. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil. Žalobkyně předepsala splátky za srpen až prosinec 2023 a následně úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovaná částka ve výši 156 391 Kč se skládá z pěti neuhrazených předepsaných splátek ve výši 26 985 Kč (5 x 5 397 Kč), zesplatněné jistiny ve výši 102 543 Kč, smluvní pokuty za prodlení s jednotlivými splátkami ve výši 1 620 Kč (3 x 10 % x 5 397 Kč), smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy ve výši 10 254 Kč (10 % x 102 543 Kč), úroků z prodlení ve výši 14 339 Kč a poplatků za odeslání upomínek ve výši 650 Kč (3 x 150 Kč + 200 Kč). Soud proto dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti a ve výši, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 34 134,40 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 256 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „advokátní tarif“, a to převzetí věci, žaloba a předžalobní upomínka, po 7 380 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu a 3 náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, proto byla náhrada navýšena o DPH ve výši 21 % z částky 23 040 Kč, tj. 4 838,40 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení v celkové výši 34 134,40 Kč má žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.13. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.