17 C 332/2023-11 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované jako ke zletilé dceři stanovenou mu usnesením Okresního soudu v Teplicích ve výroku citovaném, a to z důvodu ukončení přípravy žalované studiem na své budoucí povolání. 2. Žalovaná se žalobou souhlasila, byť při zaměstnání studuje dálkově vysokou školu. 3. Soud zjistil z usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 28. 11. 2022, č. j. 41 C 279/2022-23, že tímto rozhodnutím se žalobce zavázal platit na výživu tehdy již zletilé žalované počínaje měsícem prosincem 2022 částkou 2 000 Kč měsíčně. Dle vyjádření účastníků toto výživné hradil do srpna 2023. V mezidobí žalovaná ukončila studium střední školy maturitou a je zaměstnaná v hotelu [příjmení] [anonymizována dvě slova] s příjmem kolem 22 000 Kč. Od října 2023 dálkově studuje Vysokou školu [právnická osoba] se sídlem v [obec]. Žalobce i přes ukončení své vyživovací povinnosti k žalované tuto hodlá po dobu studia dále finančně podporovat stejnou částkou. 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb). 5. Dle ustanovení § 859 občanského zákoníku vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti. 6. V daném případě soud po provedeném dokazování zrušil vyživovací povinnost žalobce k žalované, když dospěl k závěru, že jsou dány podmínky pro její zrušení. Zejména vycházel ze shodného vyjádření obou účastníků a jejich poměrů ke dni zrušení vyživovací povinnosti. 7. Ve věci zcela úspěšnému žalobci náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo.