12 C 294/2023-28 — Okresní soud v Teplicích

Manželka se domáhala rozvodu manželství s manželem s tím, že manželství je trvale a hluboce rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Manželství bylo uzavřeno na Ukrajině a narodilo se z něj jedno dítě. Manželství bylo zpočátku spokojené, kdy problémy nastaly asi tři roky po narození syna, když manžel začal mít problémy s prací a výdělkem. Docházelo pak ke sporům týkajícím se domácnosti a výchově syna. V září roku 2018 se manželé přestěhovali do České republiky, kde očekávali, že se jejich vztah zlepší. To se nestalo Manželé spolu přestali intimně žít v roce 2023, když manžel ztratil veškerý citový vztah k ní i k rodině. Jelikož docházelo k denním hádkám a manžel si našel novou přítelkyni, tak se v červnu 2023 manželka se synem odstěhovali. kam manželka následovala manžela. Manželé soužití již neobnovili. Manželství považují manželé za formální a obnovení manželského soužití vylučují. Manžel se k návrhu vyjádřil tak, že s rozvodem souhlasí a že souhlasí i s důvody rozvratu manželství. S ohledem na skutečnost, že účastníci jsou cizí státní příslušníci, soud posuzoval, zda ve věci je věcně a místně příslušný. Dle článku 30 odst. 1 smlouvy č. 123/2002 Sb. m. s., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech, rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Dle odst. 3 při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. V době podání návrhu měli oba manželé bydliště v obvodu Okresního soudu v Teplicích, který je tímto věcně i místně příslušný. S ohledem na skutečnost, že oba manželé jsou státními občany Ukrajiny, soud postupoval dle právního řádu Ukrajiny, Zákoníku o rodině ve znění pozdějších předpisů, uveřejněného ve věstníku Nejvyšší Rady Ukrajiny (VVR), 2002, [číslo] čl. 135 (dále jen„ Zákona“) Dle čl. 110 uvedeného Zákona žalobu o rozvod může podat jeden z manželů. Soud ve smyslu čl. 111 Zákona přijal opatření k usmíření manželů ještě před zahájením jednání ve věci, ale oba manželé vyloučili možnost usmíření a obnovy soužití. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 10. 11. 2007 před matrikou [anonymizováno] obvodní správy justice v [anonymizováno] na Ukrajině z důvodu vzájemné náklonnosti. U obou se jednalo o první manželství. Manželství bylo uzavřeno po pětileté známosti. Manželé nejprve žili společně v domě matky manželky, bylo tomu tak i po uzavření manželství a narození syna v roce 2008. Zpočátku bylo manželství spokojené. Problémy nastaly po narození syna, když manželé měli finanční problémy. Ty se nevyřešily ani poté, když manžel začal podnikat. Nesoulad se projevoval hádkami. V roce 2018 se manželé přestěhovali do ČR, z důvodu řešení materiálních problémů a ve snaze urovnat jejich manželství. V manželství ale nadále docházelo k neustálým hádkám. V roce 2023 se manželé spolu přestali intimně stýkat, a to z důvodu velké rodinné hádky. Manžel si na jaře 2023 našel novou přítelkyni, v červnu se manželka ze společné domácnosti spolu se synem odstěhovala. Manželé spolu od té doby nekomunikují, jelikož vždy dochází k hádkám. Z manželství se narodil nezletilý syn [anonymizováno] [celé jméno manžela], [datum narození], o úpravě jeho péče a výživy bylo zdejším soudem rozhodnuto rozsudkem ze dne 5. 9. 2023 č. j. 26 Nc 1024/2023-62, který nabyl právní moci dne 25. 9. 2023. Dle čl. 112 Zákona soud zjistí skutečný vztah manželů, skutečné důvody soudního sporu o rozvod, přihlíží k přítomnosti nezletilého dítěte, dítěte se zdravotním postižením (invalidy) a dalších okolností života manželů. Soud rozhodne o zrušení manželství, pokud se prokáže, že další soužití manželů a zachování manželství by byly v rozporu se zájmy jednoho z nich, se zájmy jejich dětí, které jsou zásadní. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že zákonné podmínky k rozvodu manželství jsou splněny. Manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno. V současné době je pouze formálním svazkem neplnící základní účel manželství. Manželé spolu již déle než 8 měsíců nežijí, společně nehospodaří a intimně se nestýkají a ztratili vůči sobě veškeré citové vazby. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje u obou účastníků, jelikož nebyli schopni v průběhu manželství řešit své spory jinak, než hádkami a v důsledku toho došlo k odcizení mezi manžely. Nový partnerský vztah manžela a stejně tak i odstěhování se manželky ze společné domácnosti tak bylo následkem dlouhodobě neuspokojivého a disharmonického vztahu. Soud ze shora uvedených důvodů rozhodl tak, že manželství rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 věta druhá z.ř.s., když manžel se nabídl podílet na náhradě nákladů řízení jednou polovinou.