120 C 7/2024-20 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobou, podanou u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení regresní úhrady po žalované. Ta měla z pozice vyšší soudní úřednice zdejšího soudu na rozsudku zdejšího soudu číslo jednací , spisová značka, ze dne , datum, vyznačit doložku právní moc a vykonatelnosti poté, co skončil účinek přerušení odvolacího řízení průběhem insolvenčního řízení žalovaného , jméno FO, (dále jen „, právnická osoba, .“) u Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. KSUL , spisová značka, , který dne , datum, rozhodl v tom smyslu, že se žalovaný oddlužil a ve smyslu § 414 insolvenčního zákona jej osvobodil od povinnosti placení zbytku specifikovaných pohledávek, a odvolací soud poté rozsudek zdejšího soudu v napadeném rozsahu (lhůty k plnění) potvrdil. Žalované je vytýkáno, že doložku vykonatelnosti neměla na rozsudku vyznačit. V důsledku toho dle žalobkyně došlo k návrhu věřitele k zahájení exekučního řízení rozhodnutím zdejšího soudu, dokud nebylo k odvolání , právnická osoba, . zastaveno. Žalobkyně takové řízení vyhodnotila jako neoprávněné, k žádosti , právnická osoba, . přistoupila k výplatě náhrady nemajetkové újmy dle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ve výši , částka, (dne , datum, ), kterou utrpěl vedením neoprávněné exekuce na psychické újmě a omezení průběhu dovolené. Domáhá se tak na žalované nároku ve smyslu § 17 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., která na předžalobní výzvu ze dne , datum, nereagovala poskytnutím náhrady.2. Naopak reagovala podáním ze dne , datum, , který vysvětlila, že se nedopustila porušení právního předpisu, pokud doložku vykonatelnosti na rozsudku vyznačila, neboť postupovala podle zákonné úpravy, která nepředpokládá zohledňování takové skutečnosti, ale toliko uplynutí lhůty k plnění od právní moci rozhodnutí. Dovodila, že k pochybení mohlo dojít spíše až v řízení exekučním, kde nebylo posouzeno, zda se může věřitel domáhat náhrady nákladů řízení, kterým byla taková pohledávka přiznána. Tento postoj při jednání zopakovala. Zdejší soud bohužel (bez konzultace s předsedou senátu) vydal soudní tajemnicí zjevně zbytečný platební rozkaz dne , datum, , proti kterému žalovaná podala včasný odpor. Ten následně odůvodnila (č. l. 14) a to ve smyslu postoje jak výše.3. Soud k projednání věci nařídil jednání a při něm po provedeném dokazování rozhodl. Žalovaná na rámec písemných podání doplnila, že takto při vyznačování doložek vykonatelnosti postupovaly standardně, nyní pod vlivem tohoto nároku z obavy doložky nevyznačují, byť se domnívají, že k tomu není zákonná opora.4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Bylo doloženo pověření , právnická osoba, pro zastoupení státu v této věci v soudním řízení dohodou (č. l. 11 a 3). Rozsudkem zdejšího soudu číslo jednací , spisová značka, ze dne , datum, bylo prokázáno, že věřitel se domáhal plnění z úvěrové smlouvy, bylo mu přiznáno , částka, s příslušenstvím a povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši , částka, (ke skutečnosti, že advokát , tituly před jménem, , jméno FO, je skutečným majitelem žalobkyně v řízení přihlédnuto nebylo) a to vše měl žalovaný , právnická osoba, . uhradit v pariční lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Na rozsudku pro uznání (č. l. 4) je doložka právní moci dnem , datum, a vykonatelnosti dnem , datum, ve spojení s rozhodnutím na č. l. 69, nesporně vyznačená žalovanou dne , datum, . Usnesením zdejšího odvolacího soudu (č. l. 6) pod číslem jednacím , spisová značka, ze dne , datum, byl rozsudek jak výše v napadeném rozsahu lhůt k plnění potvrzen a žádnému z účastníků nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů odvolacího řízení. V odůvodnění je zmíněno, že v průběhu odvolacího řízení probíhalo oddlužení žalovaného , právnická osoba, . a skončilo jeho osvobození ve smyslu § 414 insolvenčního zákona, lhůta k plnění tak ztratila opodstatnění (pohledávka se stala naturální obligací a není vymahatelná) a proto výroky potvrdil. Stanoviskem žalobkyně č. l. 7 je prokázáno, že žalovaný , právnická osoba, . uplatnil dne , datum, nárok na přiměřené zadostiučinění částkou , částka, (je uvedena zjevně chybná sp. zn. , spisová značka, ), žalobkyně nárok posoudila jako důvodný a přiznala nárok na částku , částka, . Listinou č. l. 10 je prokázáno, že částka , částka, byla žalovanému , právnická osoba, . vyplacena dne , datum, . Na č. l. 8 je doložena předžalobní výzva ve smyslu § 142a o. s. ř. pro žalovanou ze dne , datum, k úhradě shodné částky.5. Soud připojil spis zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, . Vyplývá z něj (nad rámec již výše rekapitulovaných rozhodnutí), že i v něm byl nejprve vydán platební rozkaz (dne , datum, ), žalovaný , právnická osoba, . proti němu podal včasný odpor, v něm uvedl, že k platební neschopnosti došlo v důsledku úrazu ruky, pojistné plnění mu bylo vyplaceno pozdě a jen ve třetině očekávané částky, kdy musel přestat podnikat a než si po doléčení nalezl zaměstnání, byl již úvěr splacený celý. Požádal o přiznání práva splátek. Proti následně vydanému rozsudku pro uznání jak shora podal žalovaný dne , datum, odvolání (č. l. 50) s tím, že žádal nařízení jednání, aby mohl být dohodnut splátkový kalendář. Ve spise je následně od žalované závěrečný referát (č. l. 71) s vyznačením plné moci na č. l. 48 a 69 s pokynem k založení.6. Soud připojil spis zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, . Vyplývá z něj, že právní zástupce , právnická osoba, ., podal dne , datum, exekuční návrh, přiložil shora zmiňovaný rozsudek a usnesení odvolacího soudu a domáhal se náhrady nákladů nalézacího řízení , částka, a náhrady nákladů exekučního řízení , částka, . Soudu je z desítek předchozích řízení známo, že advokát je přímým skutečným majitelem této právnické osoby v rozsahu 79 %. Zbývající vlastnické právo není zveřejněno. Je založen přehled řízení žalovaného , právnická osoba, ., obsahující i řízení sp. zn. , spisová značka, – došlé vyrozumění insolvenčního soudu, na č. l. 11 je výtisk událostí z příslušného insolvenčního řízení žalovaného , právnická osoba, ., obsahující zmínku o osvobození ve smyslu § 414 insolvenčního zákona. Zdejší soud poté soudního exekutora vymožením pohledávky pověřil. Žalovaný , právnická osoba, . dne , datum, podal „návrh na zrušení pověření soudního exekutora“ s odkazem na osvobození ve smyslu § 414 insolvenčního zákona a doložil, že soudnímu exekutorovi již dne , datum, zasílal návrh na zastavení exekuce (č. l. 14), kterému soudní exekutor nevyhověl a věc předložil exekučnímu soudu (č. l. 17) dne , datum, . Byl doložen exekuční příkaz za dne , datum, přikázáním pohledávky z účtu povinného. Oprávněný/její advokát podali dne , datum, vyjádření (č. l. 37), kterým vyjádřili, že náklady řízení nemohli přihlásit do insolvenčního řízení, neboť o nich bylo rozhodnuto až po skončení oddlužení. Oprávněný/její advokát přitom příslušnou pohledávku proti žalovanému , právnická osoba, . uplatnili v insolvenčním řízení přihláškou (č. l. 44) s odkazem na (tehdy nepravomocné) rozhodnutí zdejšího soudu shora odkazovanými rozhodnutími v nalézacím řízení. Exekuční řízení poté soudce zdejšího soudu usnesením ze dne , datum, zastavil (č. l. 46).7. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem.8. Podle § 161 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu platí, že (1) rozsudek je vykonatelný, jakmile uplyne lhůta k plnění. (2) Není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci.9. Podle § 41 exekučního řádu č. 120/2001 Sb. platí, že potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul podle § 40 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.10. Podle § 3 zákona č. 121/2008 Sb. (o vyšších soudních úřednících...) platí, že vyšší soudní úředník a vyšší úředník státního zastupitelství je povinen vykonávat svoji činnost v souladu se zákonem a s pokyny, které mu udělil příslušný předseda senátu nebo samosoudce (dále jen „předseda senátu“) nebo státní zástupce.11. Podle § 5 tamtéž platí, že předseda senátu je oprávněn dát vyššímu soudnímu úředníkovi písemně pokyn, jak má být úkon proveden. Pověření k provedení jednotlivého úkonu a pokyn předsedy senátu jsou pro vyššího soudního úředníka závazné a předseda senátu dohlíží na to, aby byl úkon proveden řádně a včas.12. Podle § 7 písm. a) tamtéž platí, že vyšší soudní úředník je povinen předložit věc předsedovi senátu, jestliže a) se jedná o věc právně nebo skutkově složitou (...).13. Podle § 8 tamtéž dále platí, že předseda senátu odejme věc vyššímu soudnímu úředníkovi a vyřídí ji ve vlastní působnosti, jedná-li se o věc právně nebo skutkově složitou.14. Shora citovaná ustanovení zákona č. 121/2008 Sb. vymezují rozsah pravomoci vyšších soudních úředníků. Zpravidla se jedná o osoby bez právního vzdělání ve smyslu pětiletého magisterského programu v oboru právo a právní věda či bakalářského programu se specializací v takovém oboru. To je i případ žalované, byť to není pro výsledek tohot