ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2024:20.C.313.2024.1 Datum: 2024-11-06 Předmět: zaplacení 182 255,40 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 10 ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 182 255,40 Kč s příslušenstvím (["§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 96 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 146 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/196)
1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění z úvěrové smlouvy č. , Anonymizováno, ze dne , datum, s původní jistinou , částka, („Půjčka na kliknutí“), která se pro nehrazení splátek stala předčasně splatnou dne , datum, . Žalobkyně se domáhala , částka, na jistině, , částka, na kapitalizovaném úroku, , částka, na kapitalizovaném úroku z prodlení, , částka, na poplatcích (za pojištění typu B a upomínku) a dále běžících od , datum, z jistiny do zaplacení v sazbách 13,99 % ročně, resp. 15 % ročně. Podáním ze dne , datum, vzala žalobu částečně zpět o , částka, , které žalovaná měla uhradit dne , datum, .2. Soud k projednání věci nařídil jednání. Pokud by soud po žalované nepátral a obeslal toliko adresu jejího trvalého bydliště, pravděpodobně by se o nalézacím řízení vůbec nedozvěděla. Podařilo se ji však kontaktovat a bylo jí doručeno na adrese , adresa, v Teplicích náhradním způsobem a obálka byla poté vhozena do označené domovní schránky. Dále ji soud obeslal na emailovou adresu. K věci se nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila a soud věc projednal v její nepřítomnosti.3. Od novely občanského soudního řádu, provedené zákonem č. 7/2009 Sb., je adresát odpovědný za existenci adresy pro doručování a ochranu vlastních zájmů a je též povinen zajistit přijímání písemností na této adrese bez ohledu na to, zda se zde zdržuje. Je věcí adresáta, zda se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu doručování, kde je pro něho bezpečné, že mu bude zásilka doručena. Soud na zákonem stanovenou adresu doručuje povinně, i kdyby mu bylo známo, že na ní k předání a převzetí listiny nemůže dojít, a byť by se dozvěděl ze sdělení některého z účastníků či jiných osob nebo ze své úřední činnosti, kde se adresát fakticky zdržuje. Adresátu lze doručit i na jinou adresu, to však nemá vliv na povinnost soudu doručovat na povinnou adresu pro doručování. Omluvitelným důvodem, pro nějž by bylo možno vyslovit neúčinnost náhradního doručení, nemůže být skutečnost, že se fyzická osoba na adrese pro doručování trvale nezdržuje (usnesení Nejvyššího soudu ve sp. zn. , spisová značka, ). I nadále je tedy oficiální doručovací adresou žalované v jakémkoliv jiném řízení adresa dle registru obyvatel a z doručení na adresu faktického pobytu lze procesně vycházet pouze a jen tehdy, pokud takovou adresu vůbec soud z vlastní iniciativy zjistí, zkusí obesílat (což při ceně přes , částka, za každou takovou písemnost nelze považovat za samozřejmé) a dojde na ní k převzetí do vlastních rukou (k čemuž nedošlo ani v tomto řízení). Žalovaný by tedy měl zvážit, zda se chce i nadále před písemnostmi „skrývat“ za formální adresou, či zda se stane dosažitelným pro úřední korespondenci. Pro účely doručování přitom každý může vedle své adresy trvalého pobytu vůči ohlašovně (typicky obecní/městský úřad v místě trvalého pobytu) nahlásit i tzv. doručovací adresu (§ 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel), pokud je odlišná. Taková adresa je pak zobrazena v každém výpisu z centrálního registru obyvatel pro všechny státní instituce. Její uvedení není na rozdíl od trvalého pobytu podmíněno doložením právního vztahu k nemovitosti. Nejspolehlivějším řešením (neboť ani doručovací adresa jak výše bohužel není v některých řízeních spolehlivým řešením) je však bezplatná datová schránka, do níž mají orgány veřejné moci povinnost doručovat a naopak zcela odpadá zájem na zjišťování bydliště adresáta (o které se případně zajímá až soudní exekutor v rámci vymáhání). Obecně lze konstatovat, že nedosažitelnost žalovaných ze strany státních orgánů je – při existenci celé řady i bezplatných poraden, poskytujících alespoň hrubé, avšak užitečné informace o možnostech právní ochrany před žalobou - jednou z významných příčin, proč posléze žalovaní čelí "neočekávanému" vymáhání již pravomocných exekučních titulů (nález Ústavního soudu ve sp. zn. I. ÚS 3923/2011 ze dne , datum, ). Ignorováním svých práv žalovaný (s největší pravděpodobností) nezískává žádnou reálnou výhodu a pouze se sám připravuje o možnost účastnit se řízení, vznášet nejrůznější procesní námitky, kterými lze podstatnou část soudy projednávaných nároků ze spotřebitelských závazků odrazit (neb jsou poměrně často relativně neplatnými), či přinejmenším ve svůj prospěch ovlivnit lhůtu ke splnění povinnosti (zejm. splátkový kalendář, který si tak nemusí „zaplatit“ v nákladech následné exekuce). I když v tomto řízení o výsledku rozhodly skutečnosti, k nimž soud přihlíží z moci úřední, realita současné doby ukazuje, že i o tato práva by se měl každý spotřebitel starat aktivně.4. Podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.5. Soud v důsledku zpětvzetí části žaloby I. výrokem tohoto rozsudku vyhověl a řízení v požadovaném rozsahu zastavil. Absence výslovného nesouhlasu žalované (a vážného důvodu) s tímto postupem nebylo třeba, neboť se nedostavila k prvnímu jednání, kde takové právo mohla uplatnit.6. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 45 a 46, žalobkyně však předložila i jiné důkazy (rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek – netištěno, potvrzení o úplatě č. l. 34). Rámcovou smlouvou č. l. 22 je prokázáno, že žalované původní věřitelka poskytovala běžné bankovní služby již od , datum, (běžný účet, spořicí účet, elektronické bankovnictví, platební karta). Je doložena kopie občanského průkazu žalované (č. l. 25). Byl doložen výpis účtu žalované (netištěno celé, část č. l. 91 a násl. a 99 a násl.), kde soud přehlédl čerpání úvěru od predátorsky jednající společnosti , právnická osoba, ., dne , datum, ve výši , částka, , kterému dle splácení zjevně předcházel nejméně jeden jiný úvěr.7. Je doložena vyplněná žádost o úvěr (č. l. 27) s rekapitulací splátek , částka, a příjmu , částka, , protokol č. l. 32 s tvrzením lustrací žalované, tvrzení o lustraci v CBL č. l. 62 toliko s výsledkem „OK“, klientské údaje č. l. 33 a posouzení úvěruschopnosti č. l. 31, kde je jako výše splátek zjištěno , částka, a příjem až , částka, (ten je ovšem dopočítán nesmyslně z příchozích plateb, které zahrnují i čerpání úvěru, nespecifikovanou platbu od ČSSZ (dle č. l. 99 šlo o dávku nemocenského pojištění za červenec až září 2020) a platby od třetích osob). Splácení , částka, však ve skutečnosti odpovídá doplacení drobného úvěru, proto soud počítá do závazků žalované pouze úvěr z kreditní karty s rámcem , částka, a tehdy (bez vyjádření žalované) neznámou mírou čerpání.8. Návrhem/smlouvou č. l. 16, akceptačním dopisem č. l. 26 a informačním letákem č. l. 28 žalobkyně prokázala sjednání úvěrového závazku s jistinou , částka, , úrokem 13,99 % ročně (s aplikací nižší sazby řádném splácení, což podle obsahu představuje ujednání smluvní pokuty pro případ porušení závazku splácení), poplatkem , částka, za upomínku a pojištěním schopnosti splácet s měsíčním pojistným , částka, . Smlouva je podepsána elektronicky (č. l. 21). Je předložena úvěrová historie č. l. 35 s přehledem splácení, produktové a všeobecné podmínky č. l. 47 a ceník č. l. 54. Dopisem č. l. 41 je prokázáno zesplatnění úvěru věřitelem ke dni , datum, a předžalobní výzva, zasílané na novou adresu žalované , adresa, v Teplicích a také na adresu trvalého bydliště (č. l. 43). Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 63) vypracování i zaslání (č. l. 66) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované.9. Z přehledu řízení žalované soud zjistil, že věřitel rozdělil pohledávky za žalovanou a , částka, uplatnil samostatně v řízení sp. zn. , spisová značka, , jak má ostatně tato advokátní kancelář ve zvyku činit systematicky. Rozsudkem č. l. 114 bylo právnímu zástupci již přiznáno na náhradě nákladů řízení , částka, , projednán byl debetní zůstatek předmětného běžného účtu žalované.10. Soud se nespokojil s tvrzením, že NRKI věřitel lustroval s výsledkem „OK“ a vyžádal si alespoň aktuální výpis. Shodně postupuje většina poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, s vědomím, že tehdejší výpisy již nelze opatřit dodatečně, neboť přinejmenším v NRKI a BRKI se archivují pouze údaje o závazcích, nevymožených v posledních 4 letech. Již tím by byl výsledek řízení determinován, neboť takto vysoké příslušenství nelze poskytnout bez extrémní míry opatrnosti. Senát 20C zdejšího soudu si nicméně neváhá výpisy opatřovat alespoň v aktuální podobě, což ve většině projednávaných nároků ze spotřebitelských úvěrů postačuje ke spolehlivému dovození jejich absolutní neplatnosti. Z něj zjistil předchozí dva drobné a již doplacené úvěry od , právnická osoba, ., třetí úvěr od téže s char