ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2024:27.C.356.2023.1 Datum: 2024-04-10 Předmět: o zaplacení 62 893,23 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["elektronický podpis""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o zaplacení 62 893,23 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 )
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 23. 9. 2023 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 62 893,23 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , která měla být mezi účastníky uzavřena dne 7. 9. 2022, když žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se řádně předvolaní účastníci řízení nedostavili. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně připravila listiny pojmenované Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, s datem 7. 9. 2022 a Smlouva , Anonymizováno, se stejným datem, avšak tyto listiny (ani jiné žalobkyní předložené listiny) nebyly žalovaným jako „spotřebitelem“ podepsány. Žalovaný odeslal na účet žalobkyně 1 Kč. Žalobkyně odeslala dne 13. 9. 2022 na účet žalovaného 21 453 Kč a téhož dne na jiný svůj účet částku 31 297 Kč, která měla sloužit k úhradě předchozího závazku žalovaného vůči žalobkyni. Žalobkyně odeslala žalovanému ve dnech 20. 3. 2023, 5. 4. 2023 a 18. 8. 2023 upomínky a výzvu k zaplacení. Žalovaný zaplatil žalobkyni pouze 16 872 Kč (6 x 2 812 Kč), když sama žalobkyně tvrdila, že se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 3. 2023.5. Po právním posouzení shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě měly vzniknout všechny v řízení uplatněné nároky, ani uzavření dřívější úvěrové smlouvy, na jejímž základě měly vzniknout nároky, které byly uhrazeny plněním z předmětné úvěrové smlouvy. Soud pouze dodává, že žalobkyní předloženými listinami nebylo prokázáno distanční (ani jiné) uzavření úvěrové smlouvy, když smlouva nebyla podepsána řádným elektronickým podpisem žádné ze smluvních stran.6. Za této situace byl soud připraven poskytnout žalobkyni při jednání poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., což žalobkyně zmařila svou neúčastí při jednání.7. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně 4 581 Kč a požadovaného úroku z prodlení z této částky ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Žalobkyně poskytla žalovanému bez právního důvodu celkem 21 453 Kč a žalovaný jí z uvedené částky vrátil pouze 16 872 Kč.8. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 4 581 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 23. 9. 2023 do zaplacení.9. Další uplatněné nároky a příslušenství či jejich části však (s ohledem na výše uvedený závěr) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta.10. Výrokem III. rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když oba účastníci byli ve věci částečně úspěšní. Ve věci výrazně úspěšnějšímu žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.11. Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.