ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2025:10.C.153.2025.1 Datum: 2025-07-28 Předmět: o 14 477,40 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 571 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: o 14 477,40 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 )
1. Žalobkyně se svou žalobou podanou soudu dne 10. 3. 2025 domáhala toho, aby soud vydal rozhodnutí, jímž by uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 477,40 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 23. 5. 2023 s žalovaným smlouvu o úvěru uzavřenou distančním způsobem prostřednictvím elektronických prostředků ve výši 7 000 Kč. Žalovaná částka představuje dle žalobkyně dlužnou jistinu z uvedeného úvěru ve výši 7 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 477,40 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 10. 12. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Jednání soudu proběhlo dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, ačkoli měl doručeno předvolání k jednání dne 11. 7. 2025 na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze sdělení , právnická osoba, ., ze dne 8. 7. 2025 bylo zjištěno, že majitelem a jediným disponentem účtu č. , č. účtu, byl v květnu 2023 žalovaný. Z výpisu z uvedeného účtu bylo zjištěno, že dne 23. 5. 2023 byla na účet připsána částka ve výši 7 000 Kč společností , právnická osoba, . Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, . uhradila na účet žalovaného částku ve výši 7 000 Kč. Ze smlouvy bylo zjištěno, že pohledávka společnosti , právnická osoba, . za žalovaným byla postoupena žalobkyni dne 10. 12. 2024.5. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu ze dne 20. 12. 2024 k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, . Předžalobní výzva obsahovala lhůtu k plnění do tří dnů, přičemž žalobkyně doložila doklad o odeslání této výzvy poštovním podacím lístkem ze dne 20. 12. 2024, kdy byl dán dopis k přepravě na adresu trvalého bydliště žalovaného.6. Dopisem ze dne 20. 12. 2024 oznámila žalobkyně žalovanému postoupení pohledávky.7. Uvedené řízení je řízení sporné, žalobkyně musí tvrdit a svá tvrzení prokazovat důkazy. Žalobkyně tvrdila uzavření smlouvy s žalovaným a smluvení smluvních podmínek. Tato svá tvrzení však soudu dostatečně neprokázala, neboť součinnost žalovaného, vůle žalovaného uzavřít smluvní vztah, z doložených listin není prokázána. Neunesení břemene důkazního může mít za následek neúspěch ve věci. Žalobkyně se k jednání soudu nedostavila, vzdala se tak dobrovolně svého práva na poučení soudem dle § 118a o.s.ř. o povinnosti unést břemeno důkazní a břemeno tvrzení a na poučení o následcích neunesení těchto břemen. Soud má z výpisu z účtu za prokázané poskytnutí částky ve výši 7 000 Kč žalovanému původním věřitelem společností společnosti , právnická osoba, ., dne 23. 5. 2023. Soud nemá za prokázané, vznik smluvního vztahu mezi společností společnosti , právnická osoba, . a žalovaným z titulu jakékoli smlouvy se smluvenými tvrzenými smluvními podmínkami, jak žalobkyně v žalobě tvrdí, neboť k žalobě žalobkyní doložená listina nazvaná smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, není žalovaným podepsána a nelze ji tedy s žalovaným žádným způsobem ztotožnit, resp. nelze z ní považovat za prokázanou vůli žalovaného uzavřít tvrzený smluvní vztah a akceptovat tam uvedené podmínky. Na konci uvedené smlouvy u jména žalovaného je uveden sms kód č. , hodnota, . Tento kód nelze nijak s žalovaným ztotožnit.8. Po právní stránce tak soud věc posoudil dle ustanovení § 2991 a násl. z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z., jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, z titulu plnění bez právního důvodu (konkr. plnění bez smluvního vztahu), s tím, že je žalovaný povinen toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vrátit, když tvrzený smluvní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně společností společnosti , právnická osoba, . a žalovaným z doložených listin v tomto sporném řízení prokázán nebyl.9. Podle ustanovení § 2991 odst. 1) o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2) uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. S ohledem na výše uvedené soud rozhodl tak, jak je ve výroku I tohoto rozhodnutí uvedeno a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku, dlužnou jistinu, ve výši 7 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, od 31. 12. 2024 (den následující po uplynutí lhůty k plnění obsažené v předžalobní výzvě ze dne 20. 12. 2024) do zaplacení, jehož výše je dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. K prodlení s plněním, soud uvádí, že podle ustanovení § 573 o.z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.12. Ve výroku II rozsudku soud žalobu zamítl co do částky ve výši 7 477,40 Kč, která má představovat poplatek za poskytnutí úvěru a dále co do úroku z prodlení za období od 22. 6. 2023 do 30. 12. 2024, vše s odůvodněním, že nárok žalobkyně byl posouzen jako nárok z bezdůvodného obohacení z důvodu neprokázání vzniku tvrzeného smluvního vztahu, přičemž do prodlení s plněním, tedy s vrácením svého bezdůvodného obohacení, se žalovaný dostal, až po prokazatelné výzvě věřitele k jeho úhradě. Předžalobní výzvou ze dne 20. 12. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu do tří dnů, výzvu dala dle podacího lístku k poštovní přepravě dne 20. 12. 2024. S odkazem na § 573 o.z. byla výzva žalovanému doručena třetí pracovní den, následně začala plynout lhůta k plnění v délce tří dnů. Do prodlení s plněním se žalovaný dostal dne 31. 12. 2024.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku III rozsudku podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného je v daném řízení srovnatelný.14. Lhůta k plnění v délce tří dnů byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.