12 C 77/2025-24 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , , adresa, ,) a žalovaný uzavřeli dne , datum, prostřednictvím webových stránek zaplo.cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný si zvolil parametry úvěru, vyplnil registrační formulář, uvedl své osobní údaje, a potvrdil seznámení s podmínkami smlouvy. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, ve výši , částka, , přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku nejpozději do , datum, . Žalovaný ničeho nezaplatil. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne , datum, a o postoupení byl žalovaný vyrozuměn. Žalobkyně závěrem uvedla, že pokud by soud nevyhověl žalobě z titulu úvěrové smlouvy, nechť nárok přizná z titulu bezdůvodného obohacení a k tomu si vyžádá potvrzení banky o přijetí peněz na účet žalovaného.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se žalobkyně s omluvou a žalovaný bez omluvy nedostavili. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: Z úvěrové smlouvy soud zjistil, že předchůdce žalobkyně se zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši , částka, a žalovaný se jej zavázal spolu se sjednaným příslušenstvím splácet. Žalovaný smlouvu potvrdil zaslaným kódem. Úvěr měl být splacen do , datum, . Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, byla dne , datum, převedena uvedená částka, to bylo ověřeno i sdělením banky s tím, že osobou s dispozičním oprávnění k účtu byl právě žalovaný. Přípisem ze dne , datum, bylo žalovanému předchůdcem žalobkyně oznámeno, že pohledávka byla postoupena žalobkyni. Tím je dána aktivní legitimace žalobkyně. Žalovaný byl k úhradě vyzván předžalobní výzvou dne , datum, .Ze smlouvy ani z přiložených důkazů nevyplývá, že předchůdce žalobkyně by s odbornou péčí zkoumal úvěruschopnost žalovaného a vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně u jednání ji o tomto nemohl poučit.Soud z dalších důkazů nevycházel, jelikož jich ke zjištění skutkového stavu již nebylo třeba.Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, která upravují úvěr, podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení a podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je zčásti důvodná.Žalobkyni se podařilo prokázat, že uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu, avšak bez toho, aby řádně zkoumala jeho úvěruschopnost a z tohoto důvodu je smlouva neplatná. Na základě neplatnosti smlouvy má však žalobkyně nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny, nikoliv na úroky či jiné poplatky. Pravidla o bezdůvodném obohacení se v tomto případě uplatní pouze ve vztahu k jistině (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru)Pokud jde o splatnost, soud se řídil závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Podle tohoto rozhodnutí nelze v případě neplatné úvěrové smlouvy vázat splatnost na výzvu věřitele, ale je třeba ji určit s ohledem na možnosti dlužníka. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvy nereagoval a soud neměl k dispozici žádné informace o jeho majetkových poměrech, stanovil soud zákonnou lhůtu k plnění.Z výše uvedených důvodů soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení a v této části žalobu výrokem II zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch spočíval pouze v příslušenství, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .