18 C 50/2025-53 — Okresní soud v Teplicích

Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce (, Anonymizováno, , právnická osoba, .).Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Žalobce vzal podáním ze dne , datum, svou žalobu proti žalovanému částečně zpět co do částky , částka, představující kapitalizovaný úrok , částka, a smluvní pokutu , částka, , neboť žalobce není schopen prokázat schopnost žalovaného splácet úvěr.Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil dle § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř., když žaloba byla vzata částečně zpět před prvním jednáním ve věci samé.Soud ve věci rozhodoval v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. Žalobce ani žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle § 101 odst. 4 o.s.ř. a doručené jim dne 189. 3. 2025 a , datum, k uvedenému postupu nevyjádřili.Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a obchodních podmínek soud zjistil, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši , částka, , jenž se žalovaný zavázal zaplatit včetně poplatku , částka, do , datum, . Bylo smluveno, že nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, přičemž žalovaný potvrdil, že se s nimi seznámil a souhlasí s nimi. Z obsahu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, je zřejmé, že pohledávka žalovaného byla postoupena žalobci. Z dopisu žalobce ze dne , datum, vyplývá, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.Z obsahu předložených listin a po právním posouzení věci dospěl soud k následujícím závěrům: Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vyslovil souhlas s obchodními podmínkami. Předchůdce žalobce uvedený úvěr žalovanému poskytl, žalovaný však úvěr řádně nesplatil, proto předchůdce žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni , datum, a vyčíslil výši dluhu částkou , částka, . Z uvedeného vyplývá, že žalovaný žalobci, kterému byla pohledávka postoupena, dluží sumu , částka, na jistině, a proto soud uložil žalovanému povinnost ji zaplatit, a to dle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku, který říká, že dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Poněvadž je žalovaný od , datum, i nadále v prodlení se zaplacením dlužné částky, uložil mu soud též povinnost žalobci zaplatit podle § 1970 občanského zákoníku úroky z prodlení od 1. dne prodlení ve výši stanovené v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a náklady spojené s uplatněním pohledávky.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, jak je ve výroku III. tohoto rozhodnutí uvedeno, podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce měl v řízení úspěch pouze částečný (téměř z jedné poloviny) a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., přičemž neshledal podmínky pro umožnění žalovanému zaplatit žalobci dluh ve splátkách či v delší než třídenní lhůtě běžící od právní moci rozhodnutí soudu