ECLI: ECLI:CZ:OSTP:2025:19.C.367.2024.1 Datum: 2025-01-30 Předmět: o zaplacení 12 339 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1824 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 ["smlouva o úvěru""postoupení pohledávky"]
O co šlo: o zaplacení 12 339 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 118a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 573 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1824 z. č. 89/2012 S)
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku ve výši 12 339 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . a žalovanou byla distančním způsobem uzavřena dne 23. 12. 2022 smlouva o úvěru a žalované byla poskytnuta částka ve výši 8 500 Kč na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala tuto částku zaplatit nejpozději do 22. 1. 2023. Žalovaná svůj závazek nesplnila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena dne 18. 3. 2024 společnosti , právnická osoba, ., která ji následně dne 18. 3. 2024 postoupila žalobkyni.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Účastníci, ač řádně a včas předvoláni, se k jednání nedostavili, soud proto jednal ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti.4. Z listiny nazvané „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, a ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že zde , právnická osoba, . vystupuje jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný. Úvěrovaný je označen jménem a příjmením žalované, je zde uvedeno rodné číslo, adresa, číslo účtu, e-mailová adresa, telefonní číslo a číslo průkazu totožnosti. Předmětem smlouvy je částka 8 500 Kč. Dále je zde uvedeno, že tato částka bude převedena na označený bankovní účet a má být vrácena nejpozději do 22. 1. 2023. Celková výše úroku činí 251,51 Kč, když roční úroková sazba je 36%, celková výše poplatku za sjednání úvěru je 1 255,62 Kč, resp. 3 587,49 Kč. Celková dlužná částka je 10 007,13 Kč, resp. 12 339 Kč. U podpisu smluvních stran je u úvěrovaného uvedeno, že podpis byl proveden 23. 12. 2023 elektronickým kódem , Anonymizováno, .5. Z potvrzení o platbě ze dne 29. 3. 2024, z potvrzení o provedení transakce ze dne 31. 3. 2024 a ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 13. 12. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované na její účet č. , č. účtu, v prosinci 2022 částku 8 500 Kč.6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni.7. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 4. 2024 a z podacího lístku ze dne 4. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž výzvu jí zaslala na adresu , adresa, .8. Zjištěný skutkový stav soud nejprve posoudil po právní stránce podle § 1824 a násl. a § 2395 a násl. občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 a dospěl k závěru, že žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by byla mezi účastníky distančním způsobem v zákonem stanovené formě uzavřena smlouva o úvěru na základě, které byla žalované poskytnuta částka výši 8 500 Kč a na základě, které se žalovaná zavázala za sjednaných podmínek tuto částku vrátit. Doložené listiny soud považuje za nedostatečné k prokázání tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl tvrzený smluvní vztah a že žalovaná akceptovala tvrzené smluvní podmínky, včetně sjednání úroků a poplatku. Podpis žalované ve tvaru elektronického kódu , Anonymizováno, nijak neztotožňuje žalovanou jako fyzickou osobu a neprokazuje její vůli souhlasit s uzavřením smluvního vztahu a akceptaci tvrzených smluvních podmínek. Nárok žalobkyně soud ovšem posoudil podle ust. § 2991 odst. 1 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované na její účet v prosinci 2022 částku ve výši 8 500 Kč. Žalovaná tyto finanční prostředky žalobkyni nevrátila. Soud má tedy za prokázané, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a uložil jí proto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 500 Kč. Soud byl připraven žalobkyni poučit ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení ohledně uzavření smlouvy o úvěru za sjednaných podmínek, ovšem žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a dobrovolně se tak vzdala práva na poučení soudem o své povinnost unést důkazní břemeno a o následcích jeho neunesení.9. Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud ve smyslu ustanovení § 573 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 až doručení předžalobní upomínky žalované dne 9. 4. 2024. Tedy až dnem 11. 4. 2024 se žalovaná ocitla v prodlení s vrácením částky. Z tohoto důvodu soud zamítl jako neopodstatněný úrok z prodlení uplatněný žalobkyní, který přesahoval období prodlení a jeho zákonnou výši.10. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve sporu úspěch pouze částečný11. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.