19 C 4/2025-27 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 21. 10. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 390 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady zákonného příspěvku nepojištěných a z titulu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, když žalovaná jako provozovatel osobního automobilu s registrační značkou , SPZ, neuzavřela v období od 25. 7. 2023 do 26. 1. 2024 pojištění odpovědnosti z provozu uvedeného vozidla.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, s tím, že se účastníci k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřili.Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Vozidlo Audi A5, osobní automobil nad 1850 cm3 do 2500 cm3, reg. zn. , SPZ, bylo v období od 9. 8. 2021 dosud registrováno na žalovanou. V období od 25. 7. 2023 do 26. 1. 2024 (186 dní) nebylo k vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla. Výzvou ze dne 21. 3. 2024 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 12 090 Kč představující zákonný příspěvek nepojištěných (186 dní nároku na příspěvek x 65 Kč). Žalovaná na výzvu žalobkyně nereagovala, a proto ji žalobkyně o zaplacení upomínala.Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaná byla v předmětném období vlastníkem předmětného vozidla. K tomuto vozidlu neuzavřela pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Proto soud žalobě vyhověl a žalované uložil, aby zaplatila žalobkyni částku ve výši 12 390 Kč představující součet příspěvku ve výši 12 090 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.Protože je žalovaná v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonné úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení zahrnujících odměnu advokáta v celkové výši 900 Kč za tři učiněné úkony (přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby, výzvu k plnění) určenou dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., tři režijní paušály po 100 Kč přiznané dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve výši 252 Kč přiznanou dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V daném případě se totiž jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a v němž je předmětem řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalované zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.