20 C 19/2025-54 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, , zaplacení plnění z úvěru ze dne , datum, , kterým žalovanému poskytla , částka, a domáhala se zaplatit , částka, s úrokem z prodlení od , datum, a , částka, na zbytku nákladů vymáhání. Žalovaný měl zaplatit , částka, , což započetla na nespecifikovanou smluvní pokutu a částečně na náklady spojené s uplatněním pohledávky. Popsala proces kontraktace (prostředky elektronické komunikace) a proces posouzení schopnosti spotřebitele úvěr splácet shromážděním údajů od žalovaného a „případným nahlédnutím do relevantních databází“.2. Soud žalobkyni vyzval k doplnění důkazů a dále tvrzení, neboť četná předchozí řízení a lichevní charakter jednání věřitele (a jeho právní zástupkyně, když uplatnění takové pohledávky je rovněž lichvou, přinejmenším ve smyslu občanskoprávním dle § 1796 o. z.) napověděla, že ani zde nemusí jít o první závazek mezi účastníky a soud u žalobkyně a dalších společností, využívající obchodní model „poplatků za odklad splatnosti“ a „opakovaného úvěrování shodné či postupně se navyšující jistiny“, posuzuje důsledně podle svého obsahu - tedy jako jediný úvěr, postupně měněný dle úvěrové metodiky věřitele. Dle pravomocného rozhodnutí České národní banky ze dne , datum, ve sp. zn. S-Sp-2020/00150/CNB/573 se ostatně řádnému zkoumání schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevěnovala ani obdobně podnikající společnost , právnická osoba, , již v úvěrových smlouvách z roku 2019 a byla jí za to uložena sankce , částka, . V odstavci 5 odůvodnění takového veřejně dostupného rozhodnutí v databázi České národní banky je uvedeno, že za 9 měsíců v roce 2019 bylo poskytnuto v objemu 1,1 miliardy Kč celkem , hodnota, úvěrů (není uvedeno, zda jsou zohledňovány „řetězové“ úvěry, jako v případě projednávaném) a poplatek za odklad splatnosti byl uhrazen ve 41 416 případech u 18 508 úvěrových smluv. V jakém rozsahu těchto typů úvěrů podniká žalobkyně, není soudu známo. Model úvěrování této společnosti a žalobkyně je však prakticky totožný. V registru NRKI (CNCB) se soud setkává s opakovanými záznamy těchto dvou společností (a některých dalších), obvykle v kumulaci různých (ale stále stejných) věřitelů. Dle vyjádření žalovaných (pokud se některý k soudu dostaví) s těmito společnostmi přicházejí do kontaktu díky reklamám na sociálních sítích. Vedle faktu mimořádně vysoké sankce z výše uvedeného nicméně i pro případ žalobkyně vyplývá, že poplatek za odklad splatnosti je zcela zjevně podstatou tohoto obchodního modelu a špatná bonita klienta je tak jakýmsi katalyzátorem obchodního zisku věřitele - a nikoliv tedy důvodem k neposkytnutí úvěru, jakým by být měla. Současně takové rozhodnutí vyjadřuje, že fakt čerpání takového poplatku za odklad splatnosti již záhy po poskytnutí úvěru je důvodem k opětovnému zkoumání schopnosti dlužníka úvěr splácet, s čímž se soud zcela ztotožňuje, neboť se jedná o podstatnou změnu úvěru, jehož původní krátkodobá splatnost se přesouvá do zcela odlišného období. To však tyto společnosti samozřejmě nečiní a zjevně tak nečiní ani v případě aplikace dalších postupů (doplacení a opakování úvěrové smlouvy s týmiž parametry, navýšení jistiny následné smlouvy o výši neuhrazeného příslušenství aj.). Pokud by soud tyto aspekty nezohledňoval, stal by se slepým vykonavatelem protiprávního jednání věřitele, který obdrží od spotřebitele excesivní plnění, nesnižující jistinu, zajistí si SMS kódem nově podepsanou smluvní dokumentaci a domáhá se již pouze původní jistiny, tedy nároku „očištěného“ od předchozího zjevně protiprávního plnění.3. Žalobkyně takto podáním ze dne , datum, sdělila, že do května 2024 od žalovaného žádnou platbu nepřijala (zbylá tvrzení jsou vzorová a míjí se s obsahem výzvy soudu). K povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. uvedla, že důkazy předkládat nebude a počítá s následkem neplatnosti a žádá o přiznání toho, co žalovaný obdržel a úrok z prodlení (neučinila však zpětvzetí části návrhu). Podáním č. l. 47 ze dne , datum, připustila, že od žalovaného přijala ve dnech , datum, a , datum, celkem , částka, .4. Žalovaný v této věci byl aktivní, což je u spotřebitelů, kteří od těchto věřitelů z každého úvěru obdrží obvykle více než deset více či méně nehorázných upomínek a soudní písemnost tak mezi nimi obvykle pominou. Soud bohužel vydal platební rozkaz, když právní názor vyšší soudní úřednice je odlišný. Žalovaný však reagoval včasným odporem (č. l. 10) a uvedl, že již uhradil 2x , částka, (že se chystá uhradit další platby je procesně bezpředmětné, dokud se tak nestane). Dále uvedl, že má v úmyslu hradit jen jistinu, s věřitelem a inkasní agenturou se nebyl schopen dohodnout. Soud k projednání věci nařídil jednání. Žalovaný se z něj omluvil (č. l. 51), žádal o odročení, důvod (dovolená a „pobyt mimo bydliště“) nedoložil. Jeho omluva tak sice byla včasná, nikoliv však řádná a soud věc projednal v jeho nepřítomnosti. Pokud žalovaný mezitím provedl další úhrady, nesignalizoval tak. Nicméně výrok I. shora v žádném případě neznamená, že by musel plnění hradit dvakrát. Uhrazení platební povinnosti (byť dříve, než o ní soud stihl rozhodnout), brání výkonu rozhodnutí/exekuci v příslušném rozsahu.5. V tomto řízení pak dále o výsledku rozhodly skutečnosti, k nimž soud přihlíží z moci úřední. Realita současné doby ukazuje, že i o tato práva by se měl každý spotřebitel starat aktivně. Mnoho spotřebitelů pak nevědomky plní nároky, které by i při laické procesní obraně vůbec plnit nemuseli. Žalovaná se však zjevně dokázal zavčasu zorientovat a pravděpodobně již bude schopen se těmto predátorským lichevním praktikám ubránit. Fakt, že se na tomto průmyslově pojatém podnikání podílí advokáti, naplňuje soud doslova morální deziluzí.6. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Dle úvěrové smlouvy č. l. 24 a všeobecných obchodních podmínek č. l. 26 žalovaný dne , datum, jediným PIN kódem podepsal smlouvu, dle které po načerpání , částka, splatí ve třech splátkách po , částka, 30., 60. a 90. den s poplatkem , částka, (při „úrokové míře 0 %“ a RPSN 740 %). Je dohodnut poplatek za upomínku , částka, bez omezení množství, emailová výzva za , částka, , telefonická upomínka za , částka, a SMS upomínka , částka, (žalovaný email i telefon poskytl, věřitel je jako již několik let ostentativně ignoruje). Je sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky při prodlení. Je sjednána možnost odkladu splatnosti 15 % aktuálně dlužné jistiny (tj. zjevně z , částka, ) na 7 dní, 20 % jistiny na 15 dní a 25 % jistiny na 30 dní (tj. , částka, ). Na této úvěrové smlouvě není uvedeno, že by ji zprostředkoval , právnická osoba, ., společnost s nepřímými skutečnými majiteli , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, , dle Evidence skutečných majitelů českými občany. Z předchozích řízení soudu vyplynulo, že u společnosti , právnická osoba, , podnikající nápadně obdobným způsobem, včetně politiky opakovaného sjednávání úvěru bezprostředně po doplacení předchozího, je dle Evidence skutečných majitelů skutečným majitelem Edgar Dupats, občan Lotyšska, vzděláním právník, spoluvlastnící v minulosti úvěrovou společnosti , Anonymizováno, spolu s matkou (většinovým vlastníkem) , jméno FO, , tedy osobou, řazenou mezi tzv. ruské oligarchy. Shodně postupuje i společnost Emma’s credit, s. r. o., vlastněná českým státním občanem , jméno FO, . Není zřejmé, k jaké formě zprostředkování v případě , právnická osoba, , má docházet, pokud žalovaný jedná skrze webovou prezentaci žalobkyně www.coolcredit.cz, jak sama v návrhu vždy uvádí. Byly doloženy čtyři upomínky, využití emailového či telefonického kontaktu (spojeného s výrazně nižšími smluvními poplatky), ani zde tvrzeno nebylo. Byla doložena výplata částky , částka, dne , datum, (č. l. 31 p. v.) a kontrolní platba , částka, na č. l. 31 (kterou soud bohužel opomenul z jistiny odečíst). Právní zástupce nedoložil předžalobní upomínku, ani se za ni nedomáhá náhrady.7. Žalovaný emailovými zprávami č. l. 11 až 13, bankovními výpisy z bankovnictví , jméno FO, (č. l. 15 a 16) a výpisem z interního systému žalobkyně č. l. 14 (do kterého zřejmě po splatnosti neztratil přístup, jak je u těchto predátorsky jednajících společností obvyklé) prokázal, že dne , datum, uhradil , částka, a dne , datum, rovněž , částka, .8. Dále si soud opatřil aktuální výpis registru CBCB (BRKI) na č. l. 39, neboť kontrolu tohoto registru, kam žalobkyně sama své úvěry zadává a má tak do ní bezplatný přístup, soud považuje za naprosto samozřejmé minimum při plnění povinnosti dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZSÚ“), čehož si je ostatně žalobkyně zjevně vědoma, pokud uvádí „případnou kontrolu relevantních databází“ - tím spíše, pokud poskytuje úvěr s tak extrémním navýšením. Z něj vyplývají, že žalovaný (jak tomu dle praxe zdejšího soudu v drtivé většině případů bývá, pokud spotřebitel přijde do kontaktu s jednou z těchto společností, používajících stejné inzertní kan