20 C 331/2024-100 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se v řízení domáhala žalobním návrhem, podaným u zdejšího soudu dne , datum, zaplacení plnění z úvěru, sjednaného s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, , s. r. o., dne , datum, s jistinou , částka, (soudu notoricky známé jako poskytovatel predátorských úvěrů s absolutně neplatnými ujednáními o výši příslušenství). Plnění se domáhala jako bezdůvodného obohacení, neboť jistinu měla na svůj účet č. , č. účtu, získat právě žalovaná. Dále se domáhala úroku z prodlení z takové částky od , datum, do zaplacení.2. Soud si byl již z lustrace věcí žalované vědom, že vystupovala v řízení sp. zn. , spisová značka, jako poškozená úvěrovými podvody, spáchané jménem žalované třetí osobou, která byla za takové jednání pravomocně odsouzena a potrestána. Současně si byl soud vědom řízení sp. zn. , spisová značka, se žalovaná aktivně bránila analogickému nároku od společnosti , právnická osoba, (soudu notoricky známé jako poskytovatel predátorských úvěrů s absolutně neplatnými ujednáními o výši příslušenství, které nadto Česká národní banka udělila za porušování zákona o spotřebitelském úvěru sankce 3 mil. Kč a 1 mil. Kč a odebrala jí příslušnou podnikatelskou licenci). K projednání věci tedy soud nařídil jednání.3. Při jednání dne , datum, (kam se právně zastoupená žalobkyně nedostavila se zjevně nepatřičným požadavkem, aby by bylo jednání odročeno, pokud jí bude třeba poskytnout procesní poučení) pak žalovaná uvedla, že tehdy měla vztah s , jméno FO, , ta měla přístup k jejímu telefonu i účtu, a byla již odsouzena za to, že si na žalovanou vzala několik úvěrů. V takovém řízení měla žalovaná postavení poškozené. Ani tento úvěr si žalovaná nevzala, nic o něm neví. Asi dvakrát sama žalovaná potvrzovala nějakou korunovou platbu, ale myslela, že je to nějaký nákup hry přes telefon, dcera takto hrála. Poukázala na řízení u zdejšího soudu pro obdobný požadavek, kde ji však soudce přesvědčil, že má závazek uznat a zaplatit, aby se vyhnula problémům, když trestní řízení ještě neskončilo. Tak závazek uznala a zaplatila.4. Po skutkové stránce soud dospěl po provedení a zhodnocení níže uvedených důkazů k následujícím závěrům. Postoupení pohledávky je dostatečně prokázáno již dopisem původního věřitele č. l. 18. Úvěrovou smlouvu žalobkyně vůbec nepředložila. Anonymizovaným výpisem č. l. 17 je prokázáno, že dne , datum, původní věřitel převedl z účtu , č. účtu, na účet č. , č. účtu, částku , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, . Právní zástupce žalobkyně doložil dopisem (č. l. 18 p. v.) vypracování i zaslání (č. l. 19) kvalifikované předžalobní výzvy ve smyslu § 142a o. s. ř. do dispoziční sféry žalované. V upomínce si právní zástupce neváhal říci o celkem , částka, a taková upomínka není účelná prevence soudního řízení, v němž může být přiznán pouze zlomek takového požadavku. Nadto jde o projev lichvy, nadto ignorující skutečnost, že o pohledávce bylo vedeno trestní řízení a závazek byl zjevně sjednán neplatně a v neposlední řadě se advokát pokouší ze spotřebitele vylákat mimosmluvní odměnu dle advokátního tarifu za tři úkony právní služby. Tyto skutečnosti (snad s výjimkou probíhajícího trestního řízení, které mohla postupující společnost postupníkovi zatajit) soud považuje za jsoucí daleko za hranou dobrých mravů.5. Žalobkyně v návrhu uvedla, že „probíhala jednání o sjednání úvěru, ale není schopna smlouvu doložit“. Soud si již proto z opatrnosti vyžádal i výpis NRKI (CNCB) a BRKI (CBCB). Z něj vyplývá, že jménem žalované bylo sjednáno několik predátorských a sériových nebankovních úvěrů (, právnická osoba, , , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, .) a také bankovní úvěr (kontokorentní úvěr s limitem , částka, ) u , právnická osoba, .6. Současně však soud disponuje rozsudkem číslo jednací , spisová značka, , ze dne , datum, , který dle připojeného trestního spisu nabyl v celém rozsahu právní moci téhož dne, dle něhož byla za sjednání předmětného úvěru (skutek č. , hodnota, ) uznána vinnou , jméno FO, , narozená , datum, , stejně jako za sjednání úvěru, projednaného ve sp. zn. , spisová značka, jen o měsíc dříve (protokol č. l. 93), přičemž v popisu skutku je výslovně uvedeno, že se tak stalo bez souhlasu a vědomí žalované. Celkem byla uznána vinnou za sjednání 46 skutků, z toho 26 jménem žalované – vždy bez jejího vědomí a souhlasu. Rozsudek neobsahuje odůvodnění, avšak již z odůvodnění usnesení o zahájení předmětného trestního stíhání ze dne , datum, , které soud získal z dokumentů ze sp. zn. , spisová značka, (kam jej žalovaná předkládala k důkazu), vyplývá, že telefonní číslo723 315 765 a emaily , e-mail, a , e-mail, užívala pouze , jméno FO, , tato komunikovala s věřiteli telefonicky, předkládala ofocený občanský i řidičský průkaz žalované a připustila, že měla přístupové údaje k účtu žalované a s podvodně získanými prostředky sama nakládala. Totéž vyplývá i z obžaloby na č. l. 1656 trestního spisu, dle které jednak využívala účet žalované u , právnická osoba, ., jednak si dokonce na její jméno zřídila účet u , právnická osoba, . Nic tedy nenasvědčuje tvrzení, že by žalovaná měla z úvěrové jistiny v projednávané věci prospěch.7. Pro úplnost zjištění lze uvést, že společnost , Anonymizováno, , s. r. o., se jako poškozený v trestním řízení přihlásila již dne , datum, (č. l. 36 a následující), byť tato písemnost se týká jiného úvěru, sjednaného , jméno FO, . Také v trestním řízení byly opatřeny výpisy z NRKI (CNCB). U žalované (č. l. 41) bylo tehdy vedeno více nebankovních úvěrů (dále od predátorsky a lichevně jednající , právnická osoba, K dispozici je i výpis k , jméno FO, (č. l. 44) a i ten je jen výmluvnou ukázkou toho, že prakticky žádný tam uvedený nebankovní věřitel tristní stav záznamů spotřebitele v tomto registru nepovažuje za důvod k odmítnutí poskytnutí spotřebitelského úvěru a povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. je v tomto odvětví doslova ignorována.8. V řízení sp. zn. , spisová značka, žalovaná písemným podáním ze dne , datum, (č. l. 86) soudu sdělila, že , jméno FO, si jejím jménem a bez jejího vědomí vzala více úvěrů, podala na ní trestní oznámení, doložila písemnosti z trestní věci (zejména výše uvedení usnesení o zahájení trestního stíhání) a žádala o zproštění platební povinnosti. Dle protokolu č. l. 93 uvedla, že prostředky získala , jméno FO, z jejího účtu, nicméně byl vydán rozsudek pro částečné uznání v neprospěch žalované pokud se týká úvěrové jistiny, příslušné části úroku z prodlení a náhrady poměrné části nákladů řízení.9. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil následujícím způsobem. Podle § 135 odst. 1 občanského soudního řádu platí, že soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení. Již z výše uvedeného rozsudku zdejšího soudu v trestní věci , jméno FO, je zřejmé, že žalované nelze přičítat čerpání úvěrové jistiny jen proto, že byl použit její účet. Pokud taková skutečnost explicitně nevyplynula ze skutkové věty, je zjevné, že takovou skutečnost nelze dovodit jen proto, že trestní rozsudek z procesních důvodů neobsahoval odůvodnění. Právě v odůvodnění jsou tyto okolnosti typicky uváděny, pokud nejsou součástí samotného popisu skutku – právě tak, jak byly výslovně uvedeny již v usnesení o zahájení trestního stíhání od policejního orgánu a taktéž v obžalobě, která byla u zdejšího soudu projednávána již od , datum, (tedy dokonce ještě dříve, než žalovaná v předchozím nalézacím řízení jiný závazek z podvodně sjednaného úvěru k údajnému doporučení soudce částečně uznala). Soud je tak vázán popisem skutku v odsuzujícím rozsudku k osobě , jméno FO, a nárok proti žalované tak nemá žádnou důvodnost. Proto jej soud v celém rozsahu zamítnul. Pokud se žalobkyně mínila i v takové situaci procesně vyjadřovat, má tak činit účastí na nařízeném jednání, když neúčastí se o takové právo sama připravila.10. O nákladech řízení soud rozhoduje z úřední povinnosti. V daném případě byla žalobkyně v řízení zcela neúspěšná, soud tedy dle procesního výsledku sporu v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal k její tíži právo na úhradu účelně vynaložených nákladů řízení žalované. Jelikož se účastnila jednání u soudu, které nepřesáhlo dvě hodiny trvání, i jí přísluší paušální částka náhrady hotových výdajů á , částka, ve smyslu § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající nákladům, spojeným s příslušným úkonem ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tuto platební povinnost nechť žalobkyně splnění v mírně prodloužené pariční lhůtě 7 dnů oproti základní třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.11. Soud se tak již nemusí zabývat důvody, pro které by krátil odměnu právnímu zástupci žalobkyně.