27 C 299/2024-58 — Okresní soud v Teplicích

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 10. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 85 499,93 Kč s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které vzniklo žalovanému v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) dne 2. 11. 2021, když žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr. Sama žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně neprověřila řádně schopnost žalovaného splácet úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Soud ve věci rozhodoval v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila a žalovaný se k výzvě soudu učiněné dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. k uvedenému postupu nevyjádřil.Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. , právnická osoba, . a žalovaný uzavřeli dne 2. 11. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, . , právnická osoba, . poskytla dne 2. 11. 2021 žalovanému na jeho účet 100 000 Kč. Žalovaný zaplatil , právnická osoba, . tyto splátky: dne 3. 12. 2021 1 758,97 Kč, dne 3. 1. 2022 1 771,07 Kč, dne 3. 2. 2022 1 783,26 Kč, dne 3. 3. 2022 1 858,57 Kč, dne 4. 4. 2022 1 787,71 Kč, dne 3. 5. 2022 1 861,03 Kč, dne 3. 6. 2022 1 833,42 Kč a dne 4. 7. 2022 1 846,04 Kč. Dopisem ze dne 21. 6. 2022 prohlásila , právnická osoba, . pohledávku za žalovaným za splatnou. Pohledávka , právnická osoba, . za žalovaným byla dne 2. 8. 2023 postoupena žalobkyni.Shora uvedený závěr o skutkovém stavu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně požadované částky i požadovaného úroku z prodlení ve výši odpovídající úroku z prodlení stanovenému nařízením vlády (§ 1970 občanského zákoníku). Právní předchůdkyně žalobkyně převedla žalovanému na účet bez právního důvodu 100 000 Kč, ale žalovaný jí z uvedené částky vrátil pouze 14 500,07 Kč.Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 85 499,93 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně od 7. 7. 2022 do zaplacení.O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, a tudíž má právo na náhradu svých nákladů řízení. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 420 Kč a náhrady hotových výdajů vzniklých v souvislosti s podáním žaloby ve výši 300 Kč.Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).K přiznané náhradě nákladů řízení soud blíže uvádí, že neshledal náklady související se zastoupením žalobkyně advokátem účelně vynaloženými, když má shodě s názorem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeném v usnesení ze dne 11. 2. 2015 ve věci vedené pod sp. zn. 30 Cdo 3190/2014 za to, že o účelně vynaložené náklady právního zastoupení ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. nejde tehdy, jestliže zastoupení nesleduje svůj hlavní účel, tj. poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým skutečným subjektivním právům a právem chráněným zájmům, ale je zneužito ve snaze o zvětšení obohacení zastoupeného účastníka. V projednávaném případě, kdy žalobkyni zastupuje (jako advokát) v řízení její skutečný majitel, nemůže být o zneužití zastoupení pochyb.Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 a 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. však soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni paušální náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč.Lhůtu k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.