41 C 1/2025-70 — Okresní soud v Teplicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne9. 7. 2024 po žalované domáhala zaplacení částky 50.000 Kč na jistině a 1.000 Kč na paušalizovaných nákladech souvisejících s uplatněním pohledávky. Tvrdila, že žalobkyně s žalovanou prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (www., Anonymizováno, .cz) uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně dne , datum, žalované poskytla částku 50.000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátila.2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , ke kterému se řádně předvolaná žalovaná nedostavila, ačkoliv jí žaloba společně s předvoláním byly doručeny dne , datum, postupem uvedeným v ust. § 49 odst. 4 o. s. ř., a to na adresu pro doručování (trvalé bydliště – , adresa, ) dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř. Žalobkyně podáním ze dne , datum, omluvila svou neúčast na tomto jednání. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.4. K prokázání tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , ze dne , datum, , bylo soudu k důkazu předloženo vyhotovení, ke kterému však žalovaná jako projev svého souhlasu nepřipojila svůj podpis.5. Z výpisu bankovního účtu žalobkyně č. , č. účtu, vyplývá, že tato dne , datum, žalované převedla na účet č. , č. účtu, částku 50.000 Kč.6. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, vyplývá, že žalovaná byla v rozhodném období majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, .7. Z výpisu z bankovního účtu žalované vyplývá, že dne , datum, byla na její účet připsána jménem žalobkyně z bankovního účtu č. , č. účtu, částka 50.000 Kč.8. Z ostatních v řízení provedených důkazů nevyšlo najevo nic, co by mělo vliv na rozhodnutí soudu ve věci.9. Soud byl připraven poskytnout žalobkyni poučení dle § 118a odst. 3 o.s.ř. v tom smyslu, že listiny založené žalobkyní k důkazu do spisu neprokazují její tvrzení obsažená v žalobě. Konkrétně že neprokazují řádné uzavření smlouvy o úvěru či dohodu na paušalizované výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Dále byl soud připraven žalobkyni poučit, že v řízení provedenými důkazy nebylo prokázáno, ani to že by žalobkyně na uplatnění pohledávky vynaložila částku v žalobě uplatněnou. Soud tak byl připraven poučit žalobkyně že ze shora uvedených důvodů může být se svým návrhem částečně neúspěšná a tak může dojít k částečnému zamítnutí jejího návrhu. Žalobkyně však svou neúčastí při jednání takové poučení znemožnila.10. Na základě provedených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.11. Tvrzení žalobkyně, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ze dne , datum, , tak nebylo před soudem prokázáno, neboť předložená smlouva nebyla opatřena podpisem žalované, byť žalobou uplatněný nárok ve formě paušalizované výše nákladů spojených uplatněním pohledávky v částce 1.500 Kč žalobkyně opírá právě o ustanovení tam uvedená. Bylo naopak prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 50.000 Kč a to převodem na její bankovní účet.12. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 věty první OZ pokud strana plnila, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.14. Protože soud na základě předložených listinných důkazů posoudil věc po právní stránce, jak shora uvedeno, rozhodl jak ve výroku II. uvedeno. Žalovaná se ocitla v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 OZ, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.15. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky 1.000 Kč představující paušalizovanou výší nákladů spojených uplatněním pohledávky. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení shora uvedeného, aniž to bylo mezi účastníky řádně sjednáno, neboť žalovaná k soudu předloženým listinám jako projev svého souhlasu nepřipojila svůj podpis (viz výše).16. Není-li důvodný požadavek na zaplacení poplatku, nemůže být důvodný požadavek na zaplacení jeho příslušenství.17. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v uvedené části výrokem I. rozsudku zamítl.18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11.140 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.040 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč sestávající z částky 3.100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1.550 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3.100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t.19. Protože žalobkyně byla v řízení zastupována advokátem, uložil soud žalovanému zaplatit přiznanou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).20. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.