12 C 58/2022-37 — Okresní soud v Třebíči

1. Podanou žalobou domáhala se žalobkyně stanovení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 50 345 Kč s příslušenstvím z titulu splnění obsahu smluv o půjčkách, uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným.2. Se souhlasem obou procesních stran soud ve věci jednal a rozhodoval bez nařízení jednání. Žalovaný zůstal ve věci bez vyjádření.3. Soud, vycházeje ze znění podané žaloby, provedl dále dokazování zejména smlouvami o půjčkách, smluvními podmínkami smluv o půjčkách (otištěné na zadní straně Smlouvy o půjčce), smlouvami o postoupení pohledávek, přílohou č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 6, 75 ze Seznamu postoupených pohledávek, oznámeními o postoupení pohledávek vč. dokladů o odeslání, předžalobními výzvami se základním skutkovým a právním rozborem vč. dokladů o odeslání.4. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti učinil soud následující závěry o skutkovém stavu věci:Mezi právním předchůdcem žalobkyně spol. , právnická osoba, jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem došlo1) dne 24. 8. 2007 k uzavření smlouvy o půjčce, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 9 600 Kč,2) dne 4. 11. 2006 k uzavření smlouvy o půjčce, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 6 640 Kč,3) dne 14. 10. 2006 k uzavření smlouvy o půjčce, jejímž předmětem byla finanční částka ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se podpisem této smlouvy mimo jiné zavázal žalobkyni vrátit tuto částku spolu s navýšením o dalších 9 960 Kč.5. Žalovaný, přestože předmět půjček řádně převzal při podpisu smlouvy, i přes výzvu žalobkyně uhradil pouze částky 6 285 Kč, 3 210 Kč a 6 360 Kč, přičemž ve smyslu smluvních podmínek proti němu žalobkyně uplatnila právo na zaplacení zákonných úroků a smluvních úroků.6. Ze smluv uzavřených s žalovaným soud zjistil, že sjednaná výše ročních procentní sazby nákladů činila 199,4 %, resp. 294,1 %.7. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.10. Byť došlo mezi právní předchůdkyní žalobkyně (spol. , právnická osoba, ) a žalovaným k uzavření smluv o půjčkách, dospěl soud k závěru, že sjednaná výše ,,poplatků“, jež jsou ve skutečnosti úroky, podstatně při RPSN 199,4 % a 294,1 % přesahuje míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček a dle tehdy platného ust. § 39 občanského zákoníku jsou smlouvy absolutně neplatné, neboť se zcela jednoznačně příčí dobrým mravům.11. V takovém případě tak má žalobkyně jako právní nástupkyně původní věřitelky vůči žalovanému právo toliko na to, aby jí žalovaný zaplatil nesplacenou část poskytnutých finančních prostředků z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a odst. 2 o. z.12. Z tvrzení žalobkyně pak vyplývá, že žalovaný na smlouvy uhradil částky 9 600 Kč, 6 640 Kč a 9 960 Kč, tedy že žalobkyni doposud nevrátil pouze částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. V této výši prosto soud žalobě vč. požadovaného zákonného úroku z prodlení (počítaného ode den následujícího po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě žalobkyně) vyhověl s tím, že ve zbylé části žalobu výrokem II. rozsudku zamítnul.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř.. V daném případě však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl ve znění výroku III. rozsudku.