5 C 259/2024-29 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 9. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 151 560 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazků ze smlouvy uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 19. 1. 2009 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce a jeho sazebník poplatků. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, přičemž tato částka byla žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 866 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 22,50 % ročně. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy ani částečně nesplnil. Následně byla pohledávka právního předchůdce žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2015 s účinností ke stejnému dni žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným podáním ze dne 16. 12. 2015. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 150 000 Kč, na úroku z úvěru vyčísleného ke dni 28. 9. 2009 činil dluh žalovaného 23 077,48 Kč, na úroku z prodlení vyčísleného ke dni 28. 9. 2009 činil dluh žalovaného 2 642,92 Kč, na smluvních poplatcích 1 560 Kč a dále vzniká žalobci až do splacení úvěru právo na zaplacení smluvních úroků i úroků z prodlení. Žalovaný dosud žalobci spornou částku s příslušenstvím ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalovaný navrhl posouzeno podle obsahu zamítnutí žaloby s tím, že je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody, který mu končí 24. 2. 2030. Je zcela nemajetný, nemá žádný majetek ani žádnou možnost bydlení a je zcela nereálné, aby svoje dluhy vyplývající z předmětné smlouvy splatil. Správnost skutkových tvrzení žalobce v žalobě nezpochybnil.3. Oba účastníci souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru č. , hodnota, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 19. 1. 2009 včetně její přílohy, dokladem o vyplacení úvěru žalovanému, všeobecnými obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, výzvou právního předchůdce žalobce adresovanou žalovanému z 27. 5. 2009, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem ze dne 14. 12. 2005 včetně jejího dodatku č. , hodnota, a přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 16. 12. 2015 a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 5. 9. 2024 včetně podacího lístku. Na základě těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 19. 1. 2009 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce a jeho sazebník poplatků. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, přičemž tato částka byla žalovanému vyplacena na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 3 866 Kč. Úroková sazba byla sjednána na 22,50 % ročně. Žalovaný svoje závazky vyplývající ze smlouvy ani částečně nesplnil. Následně byla pohledávka právního předchůdce žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2015 s účinností ke stejnému dni žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doporučeným podáním ze dne 16. 12. 2015. Ke dni zahájení řízení činil dluh žalovaného z předmětné smlouvy na jistině 150 000 Kč, na úroku z úvěru vyčísleného ke dni 28. 9. 2009 činil dluh žalovaného 23 077,48 Kč, na úroku z prodlení vyčísleného ke dni 28. 9. 2009 činil dluh žalovaného 2 642,92 Kč, na smluvních poplatcích 1 560 Kč a dále vzniká žalobci až do splacení úvěru právo na zaplacení smluvních úroků i úroků z prodlení. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Rovněž nemá soud pochyb o tom, že úvěruschopnost žalovaného byla právním předchůdcem žalobce, který je bankou, prověřena dle tehdy platných nařízení bankovního dohledu prováděného ČNB. Žalovaný se rovněž vůči žalobci dnem následujícím po splatnosti úvěru ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu dle § 517 odst. 1 občanského zákoníku ke dni uzavření předmětné smlouvy. Žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení přitom odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném ke dni uzavření předmětné smlouvy.5. K tvrzením žalovaného o jeho krajně nepříznivé finanční situaci a neschopnosti předmětný dluh splácet je třeba uvést, že v nalézacím řízení jsou tato tvrzení irelevantní, neboť v tomto řízení závisí rozhodnutí soudu pouze na posouzení, zda dluh žalovaného vůči žalobci existuje či nikoli. Zda bude předmětnou pohledávku vymáhat závisí pouze na rozhodnutí žalobce a soudu nepřísluší v tomto smyslu jeho rozhodnutí přezkoumávat. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť vzhledem k aktuálním poměrům žalovaného neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 063 Kč, odměny advokáta ve výši 21 540 Kč za tři hlavní úkony po 7 180 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy žalovanému obsahující skutkový i právní rozbor věci před zahájením řízení a podání žaloby) dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 4 712 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.