7 C 229/2024-21 — Okresní soud v Třebíči

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalovanému na zaplacení částky 19 640,82 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení z titulu zaplacení ceny služeb poskytnutých žalovanému jinými subjekty prostřednictvím sítě žalobkyně a podmíněné slevy z kupní ceny zařízení , jméno FO, 10, a to na základě účastnické smlouvy č. , hodnota, .V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobkyně), resp. ohledně tohoto postupu neměli námitky, přestože byli vyzváni k vyjádření (§ 101 odst. 4 o. s. ř.) – žalovaný.Předně je třeba uvést, že ve věci je dána příslušnost soudu, a nikoli Českého telekomunikačního úřadu, neboť § 2 písmeno n) zákona 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v platném znění obsahuje výjimku z příslušnosti tohoto úřadu u služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací.Z listinných důkazů předložených žalobkyní a jejích skutkových tvrzení, jejichž správnost žalovaný v řízení nezpochybnil, vzal soud za prokázané, že součástí účastnické smlouvy č. , hodnota, ze dne 7. 4. 2022 byla též smlouva kupní, jejímž předmětem bylo zařízení , jméno FO, 10 (modrý) v ceně 4 499 Kč poskytnuté s podmíněnou slevou ve výši 4 000 Kč. Kupní cenu za toto zařízení, která po slevě činila 499 Kč. Sleva byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání smlouvy a minimálním měsíčním paušálem. Žalovaný dále řádně neplnil své závazky vůči žalobkyni a dosud neuhradil splatné částky z níže specifikovaných daňových dokladů/vyúčtování:- č. , hodnota, splatného dne 20. 12. 2023 v částce 1 794,80 Kč (vrubopis ke slevě na zařízení) č. , hodnota, splatného dne 20. 8. 2022 v částce 4 400,38 Kč č. , hodnota, splatného dne 20. 9. 2022 v částce 12 071,71 Kč č. , hodnota, splatného dne 20. 10. 2022 v částce 1 373,93 Kč.Žalovaný dosud žalobkyni dlužné částky a podmíněnou slevu z kupní ceny neuhradil, přestože byl k jejich úhradě žalobkyní před zahájením tohoto řízení písemně vyzván.Po právní stránce soud posuzoval věc podle ustanovení § 1746 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“) a otázku úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně dostála všem svým povinnostem vyplývajícím z platně uzavřené účastnické smlouvy č. , hodnota, , avšak žalovaný svým smluvním závazkům nedostál, když řádně a včas neuhradil žalobkyni cenu za služby třetích stran a dále doplatek ceny poskytnutého zařízení, ačkoliv mu žalobkyně uvedené ceny řádně vyúčtovala fakturami specifikovanými v odstavci 4. Soud má na podkladě listin předložených žalobkyní její nárok za zcela prokázaný a žalobě proto výrokem I. zcela vyhověl. Žalovaný se vůči žalobkyni ocitl v prodlení s plněním vícero peněžitých závazků a žalobkyně má proto proti němu též právo na úhradu zákonného úroku z prodlení z jednotlivých částek, a to nejpozději ode dne následujícího po dni, kdy se stala splatnými jednotlivá vyúčtování žalobkyně (viz odstavec 4.). Výše žalobkyní požadovaného a soudem přiznaného úroku z prodlení pak odpovídá dikci ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného. Soud proto žalobě vyhověl i ohledně příslušenství pohledávky.O nákladech řízení soud rozhodoval na základě zásady úspěšnosti účastníků ve věci obsažené v ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal.Žalobkyně při vyčíslení náhrady nákladů řízení vycházela z odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby ve výši 1 900 Kč a dále z paušální sazby náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč (dle § 13 odst. 4 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále též jen „AT“). Soud však dospěl k závěru, že co do výpočtu odměny právního zástupce žalobkyně a výše náhrady jeho hotových výdajů za právní úkony učiněné do podání žaloby včetně je třeba postupovat podle § 14b AT ve znění vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 120/2014 Sb., neboť toto řízení bylo zahájeno po 30. 6. 2014, a to návrhem podaným na ustáleném vzoru, přičemž předmětem plnění není částka převyšující 50 000 Kč. Obdobné nároky totiž žalobkyně uplatňuje u zdejšího soudu opakovaně (např. pod sp. zn. , spisová značka, nebo , spisová značka, ). Jsou tedy naplněny všechny předpoklady obsažené v § 14b odst. 1 písm. a) až c) AT.S ohledem na shora uvedené soud ve věci plně úspěšné žalobkyni přiznal proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta ve smyslu ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 ve výši 3 x 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění a písemné podání soudu týkající se věci samé), 3 x 100 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 14 odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 7. 2014 příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby.Shora přiznané náklady řízení (s výjimkou zaplaceného soudního poplatku jako hotového výdaje) jsou dále navýšeny o 21 % jako částku odpovídající sazbě daně z přidané hodnoty, neboť právní zástupce žalobkyně je coby registrovaný plátce daně z přidané hodnoty povinen tuto daň odvést dle zvláštního právního předpisu.Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.