ECLI: ECLI:CZ:OSTR:2025:5.C.196.2025.1 Datum: 2025-08-05 Předmět: o zaplacení částky 10 127,23 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."] ["náklady řízení""splnění závazku""postoupení pohledávky""náhrada nákladů"]
O co šlo: o zaplacení částky 10 127,23 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 115 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1968 z. č. 8)
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2025 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10 127,23 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o bankovních produktech a službách uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou a zaplacení smluvní pokuty. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 29. 8. 2022 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a poskytnutí kontokorentního úvěru k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce a produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a jeho sazebník. Úvěrový limit byl žalované poskytnut ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu 180 dnů čerpání a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročí výši úvěrového limitu. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a svoje závazky porušila zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a zrušil žalované poskytování kontokorentního úvěru, přičemž debetní zůstatek běžného účtu ve výši 8 327,23 Kč převedl dne 26. 10. 2023 na nově otevřený úvěrový účet. Protože žalovaná úvěr na tomto nově otevřeném účtu nesplácela, prohlásil právní předchůdce žalobce úvěr za splatný ke dni 25. 3. 2024. K tomuto dni činil dluh žalované na jistině úvěru 8 327,23 Kč, na smluvních poplatcích a smluvní pokutě 1 800 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení 602,58 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 byla s účinností ke dni 19. 9. 2024 předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115 a/ o.s.ř. věc rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování smlouvou o bankovních produktech a službách uzavřenou dne 29. 8. 2022 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, dispozicí k této smlouvě, výpisem z úvěrového účtu žalované u právního předchůdce žalobce, oznámením o prohlášení úvěru za splatný včetně podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 9. 2024 včetně její přílohy č. , hodnota, a potvrzením o zaplacení úplaty, oznámením o postoupení pohledávky z 30. 9. 2024 včetně podacího lístku a výzvou z 19. 11. 2024 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla v řízení žalovaným zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovanou byla dne 29. 8. 2022 uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a poskytnutí kontokorentního úvěru k tomuto běžnému účtu. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky právního předchůdce žalobce a produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a jeho sazebník. Úvěrový limit byl žalované poskytnut ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu 180 dnů čerpání a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50 % poskytnutého úvěrového limitu a nepřekročí výši úvěrového limitu. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a svoje závazky porušila zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva vyplývajícího ze smlouvy a zrušil žalované poskytování kontokorentního úvěru, přičemž debetní zůstatek běžného účtu ve výši 8 327,23 Kč převedl dne 26. 10. 2023 na nově otevřený úvěrový účet. Protože žalovaná úvěr na tomto nově otevřeném účtu nesplácela, prohlásil právní předchůdce žalobce úvěr za splatný ke dni 25. 3. 2024. K tomuto dni činil dluh žalované na jistině úvěru 8 327,23 Kč, na smluvních poplatcích a smluvní pokutě 1 800 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení 602,58 Kč. Co do výše odpovídá žalobou uplatněný nárok obchodním knihám právního předchůdce žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 byla s účinností ke dni 19. 9. 2024 předmětná pohledávka vůči žalované postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení. Soud neshledal ani žádné důvody případné neplatnosti smluvní pokuty sjednané ve smlouvě pro případ prohlášení úvěru za splatný, neboť výše požadované smluvní pokuty nepřevyšuje kritéria stanovená v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaná nesplnila svoje povinnosti vyplývající z řádně uzavřené smlouvy o bankovních produktech a službách a žalované dle konstantní soudní judikatury i nadále vzniká povinnost platit žalobci úroky sjednané ve smlouvě. Dnem následujícím po prohlášení úvěru za splatný právním předchůdcem žalobce se žalovaná nejprve vůči právnímu předchůdci žalobce a následně vůči žalobci rovněž ocitla v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci tak vzniklo dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalované ve splátkách.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 1 000 Kč za dva hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, zaslání výzvy obsahující skutkový i právní rozbor věci žalované před zahájením řízení) a jeden hlavní úkon za 400 Kč za podání žaloby dle § 14b/ odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni realizace jednotlivých úkonů, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b/ odst. 5 téže vyhlášky a 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 273 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.