5 C 253/2024-19 — Okresní soud v Třebíči

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 48 192 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 22. 11. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, , na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal cenu dodané elektřiny řádně a včas žalobci zaplatit. Za období od 22. 11. 2022 do 26. 9. 2023 dodal žalobce žalovanému elektřinu v ceně 46 625 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval daňovými doklady č. , hodnota, na částku 39 606 Kč se splatností do 22. 5. 2023 a č. , hodnota, na částku 7 019 Kč se splatností do 19. 10. 2023. Dále vyúčtoval žalovanému náhradu nákladů za přerušení dodávky elektřiny a opětovné připojení daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 1 567 Kč se splatností do 27. 4. 2023. Žalovaný dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřenou mezi účastníky 22. 11. 2022, obchodními podmínkami a ceníkem žalobce, daňovými doklady žalobce č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 26. 6. 2024 včetně doručenky. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 22. 11. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, , na základě které se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal cenu dodané elektřiny řádně a včas žalobci zaplatit. Za období od 22. 11. 2022 do 26. 9. 2023 dodal žalobce žalovanému elektřinu v ceně 46 625 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval daňovými doklady č. , hodnota, na částku 39 606 Kč se splatností do 22. 5. 2023 a č. , hodnota, na částku 7 019 Kč se splatností do 19. 10. 2023. Dále vyúčtoval žalovanému náhradu nákladů za přerušení dodávky elektřiny a opětovné připojení daňovým dokladem č. , hodnota, na částku 1 567 Kč se splatností do 27. 4. 2023. Žalovaný dosud spornou částku žalobci ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. O správnosti údajů ve shora uvedených daňových dokladech nemá soud pochyb. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit žalobci cenu poskytnutých služeb danou mu smlouvou mezi účastníky. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti předmětných daňových dokladů ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvod k případnému umožnění plnění žalovanému ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 928 Kč a dvou paušálních náhrad právně nezastoupeného účastníka po 300 Kč dle § 1 odst. 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb..