ECLI: ECLI:CZ:OSTR:2025:5.C.296.2024.1 Datum: 2025-01-07 Předmět: o zaplacení částky 12 076 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2 nař. vl. č. 142/1994 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 657 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb."] ["smlouva o půjčce""smlouva o zápůjčce""postoupení pohledávky"]
O co šlo: o zaplacení částky 12 076 Kč s příslušenstvím (["§ 2 nař. vl. č. 142/1994 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 657 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2)
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2024 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 12 076 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 3. 9. 2012 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 7 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 7 000 Kč a zaplatit mu další částku 5 076 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 668 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 20,11 % ročně, 1 120 Kč činil poplatek za administrativní zpracování půjčky a 3 288 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 269 Kč, poslední splátka byla splatná 15. 7. 2013. Schopnost žalovaného splnit závazek ze smlouvy byla ověřena údajů v zákaznické kartě žalovaného, zejména z údajů o jeho čisté mzdě za poslední tři měsíce a běžných měsíčních výdajích. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy dosud ani částečně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla s účinností ke dni 27. 9. 2023 předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalovanému dne 29. 9. 2023 písemně oznámeno. Žalovaný dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.3. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce č. , hodnota, uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 3. 9. 2012 včetně smluvních podmínek právního předchůdce žalobce, zákaznickou kartou žalovaného, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 21. 9. 2023, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023 včetně podacího lístku a výzvou žalobce z 3. 6. 2024 včetně podacího lístku.4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, a žalovaným byla dne 3. 9. 2012 dle § 657 a následujících občanského zákoníku ve znění platném do 31. 12. 2013 uzavřena smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 7 000 Kč. Tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti stejného dne, což stvrdil podpisem smlouvy. Ve smlouvě o půjčce se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 7 000 Kč a zaplatit mu další částku 5 076 Kč představující souhrnný poplatek, přičemž z tohoto souhrnného poplatku činil 668 Kč smluvní úrok při úrokové sazbě 20,11 % ročně, 1 120 Kč činil poplatek za administrativní zpracování půjčky a 3 288 Kč činil poplatek za hotovostní inkaso splátek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, úroků, odměny a nákladů se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce zaplatit v pravidelných týdenních splátkách po 269 Kč, poslední splátka byla splatná 15. 7. 2013. Schopnost žalovaného splnit závazek ze smlouvy byla ověřena údajů v zákaznické kartě žalovaného, zejména z údajů o jeho čisté mzdě za poslední tři měsíce a běžných měsíčních výdajích, ze kterých vyplynulo, že čistá měsíční mzda žalovaného činila 13 000 Kč a použitelný měsíční příjem po odečtení běžných výdajů činil 6 900 Kč, přičemž soud dospěl k závěru, že vzhledem k výši půjčky je tento způsob ověření úvěruschopnosti žalovaného dostačující. Žalovaný svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy dosud ani částečně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 přešla s účinností ke dni 27. 9. 2023 předmětná pohledávka vůči žalovanému na žalobce a postoupení pohledávek bylo žalovanému dne 29. 9. 2023 písemně oznámeno. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok na zaplacení jistiny dluhu a smluvních úroků u předmětné smlouvy z obchodních knih právního předchůdce žalobce, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. Ve smlouvě sjednanou výši nákladů za hotovostní inkaso splátek přitom považuje soud za službu poskytnutou žalovanému a neshledal v této části žádný důvod neplatnosti smlouvy. Rovněž část nároku označenou jako odměna za zpracování a doručení lze považovat za službu poskytnutou žalovanému, a i v této části neshledal soud žádné důvody neplatnosti smluvního ujednání ve smlouvě. Žalovaný se rovněž již ode dne následujícího po splatnosti prvních nezaplacených splátek ocitl vůči žalobci ohledně jistiny dluhu v prodlení se splněním peněžitého dluhu, a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smluv vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k těmto dnům, přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení do 27. 9. 2023 i úrok z prodlení od 28. 9. 2023 do zaplacení byl žalobcem vypočten i požadován správně. Soud proto v těchto částech žalobě včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkovou částku 12 076 Kč s přiznaným příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.5. Soud však neshledal žalobu jako důvodnou v částech týkajících se kapitalizovaných úroků i smluvních úroků od postoupení pohledávky do budoucna. Smluvní úrok byl sjednán pevnou částkou 668 Kč, přičemž takto sjednaný smluvní úrok byl žalobci již přiznán ve výroku I. rozsudku. Z žádného ustanovení smlouvy o půjčce a smluvních podmínek právního předchůdce žalobce nevyplývá, že by měl být sjednán i smluvní úrok nad rámec smluvního úroku v předmětné smlouvě po splatnosti půjčky. V této části tak žalobou uplatněný nárok nemá oporu ve smluvním ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným a soud proto v této části žalobu jako nedůvodnou zamítl.6. O nákladech řízení rozhodl soud dne § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V předmětné věci není při zohlednění výše zamítnutého úroku ke dni rozhodnutí soudu podstatného rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem žalobce ve věci a soud proto dospěl k závěru, že povaze věci nejlépe odpovídá výrok, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů.